Farář Jílek pokřtil ve vězení komunistu, pak jej nacisté popravili

Jihočech Josef Jílek patřil k hrdinům protinacistického odboje. Jeho cesta ke kněžství nebyl úplně přímá, nakonec však jako římskokatolický duchovní obstál v nejtěžších chvílích českého národa se ctí.

Bůh, církev vlast, toto heslo českobudějovického vlasteneckého biskupa Jan Valeriána Jirsíka přijal za své i kněz Josef Jílek. Svým životem naplnil také biblická slova Ježíše Krista, konkrétně Nového Zákona z Janova evangelia. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“ I on obětoval svůj život pro druhé.

Narodil se v 19, října 1908 v malé vesnici Výheň nedaleko Kaplice v katolicky zbožné selské rodině. V roce 1927 maturoval na českobudějovickém gymnáziu pojmenovaném po biskupu Jirsíkovi. Rozhodoval se, co dál. Hospodářství jeho otce Františka nebylo malé, činilo 43 hektarů polí a lesů, což z něj dělalo relativně movitého sedláka, jenomže měl také dvě dcery, které bylo nutné vybavit patřičnými věny, protože bez nich by se nemohly provdat. Na Josefova vysokoškolská studia z tohoto důvodu už nezbývaly peníze. Ucházel se se o úřednické místo v Praze, ale to mu nevyšlo. Nakonec tedy vstoupil do semináře, kde jeho studium hradila katolická církev.

O pět let později 5, června 1932 jej českobudějovický biskup Šimona Bárta vysvětil v katedrále svatého Mikuláše na kněze. Jeho prvním kaplanským místem byly Prachatice, posléze působil v Kunžaku a v roce 1936 nastoupil ve farnosti Katovice na Strakonicku, kde byl od 1. září 1938 ustanoven farářem. V této obci ve dvacátých letech přestoupila téměř polovina obyvatel k československé církvi, jemu se však svým vlídným a obratným vystupováním podařilo uklidnit zdejší napjaté náboženské poměry.

Po okupaci českých zemí v březnu 1939 se společně s primářem interního oddělení strakonické nemocnice MUDr. Karlem Hradeckým a velitelem okresního oddělení četnictva ve Strakonicích nadporučíkem Felixem Peřkou zapojil do protinacistického odboje. Oba jeho spolupracovníci patřili k praktikujícím katolíkům. Společně vytvořili podskupinu Karel, která byla prostřednictvím medika Václava Rusého napojena na plzeňskou skupinu Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD). MUDr. Hradecký na svém oddělení ukrýval jako pacienty odbojáře a parašutisty vyslané z Velké Británie, Farář Jílek jim vystavoval falešné doklady (hlavně křestní listy, kterých celkem mělo být 52). Podle některých zdrojů pomáhal falešnými křestními listy i Židům. Také zajišťoval potraviny a potravinové lístky. Občas nechal přespat na faře i lidi pronásledované nacisty. Četnický velitel Peřka pak na základě Jílkových křestních listů s pomocí tří úředníků strakonického okresního úřadu pořizoval tzv. kennkarty (občanské průkazy), které umožňovaly žít v protektorátu pod cizím jménem.

Bohužel, gestapo zatklo na základě udání ze strakonické nemocnice MUDr. Hradeckého v roce 1942. Téhož roku 5. srpna si gestapáci přišli na faru v Česticích pro pátera Jílka, který se sem pouhých 16 dnů před zatčením nechal přeložit z Katovic, aby Němcům nebyl tolik na očích. Četnický velitel Peřka se z obav před zatčením raději zastřelil. Primář Hradecký a farář Jílek byli zpočátku vězněni ve vyšetřovací vazbě v Plni na Borech, kde je nacisté podrobili velmi brutálním výslechům. Ke cti obou svědčí fakt, že téměř nepromluvili a vyšetřovatelům nic důležitého neprozradili. MUDr. Hradecký byl popraven v nechvalně proslulé berlínské věznici Plötzensee v září 1943. Páter Jílek následoval jeho osud na stejném místě o necelé dva roky později 20. dubna 1945. Předtím však byl berlínským Volksgerichthofem (lidovým soudem) odsouzen 1. června 1944 k trestu smrti za velezradu.

O jeho hluboké vyznavačské víře svědčí podle článku na webu kna.cz slova z dopisu, který koncem října 1944 poslal z cely smrti matce a svým nejbližším: „Jak rád bych Vás viděl a s Vámi se potěšil! Myslím však, že, dá-li Pán Bůh a vytrváme-li všichni v dobrém s pomocí Boží,

to nejhezčí a nejšťastnější shledání
bude doma – tam u Pána Boha
v království nebeském.
My tam s drahým † tatínkem naším
budeme Vás očekávat, bude-li to vůle Boží.

Prosím Vás proto všecky, abyste byli tak živi, abyste žádný nescházel v Božím království Krista, krále věčného a nás tolik milujícího.“

Sám vězeň, stal se „apoštolem vězňů“, jak to dosvědčili spoluvězni, kteří přežili. Když se v drážďanské věznici Matylda stal čističem – konal všelijaké špinavé práce, odklízel sníh, nakládal popel apod., naskýtalo se mu více příležitostí se spoluvězni krátce pohovořit, křesťansky je povzbudit.

Více je však známé jeho kněžském působení v káznici Plötzensee, kde téměř rok očekával výkon trestu smrti. Zpočátku byl na cele sám, asi v polovině září 1944 ho přeložili na celu pro tři vězně, kterou postupně sdílel s řadou odsouzených k smrti, již byli odvedeni na popravu dříve než on. Jen dva z nich, Jaroslav Šilhavý z Bíliny a Jan Čížek z Prahy, se dočkali konce války a osvobození. Vydali svědectví o hlubokém duchovním životě pátera Jílka ve velmi těžkých podmínkách a jeho vlivu na spoluvězně. „Z jedné Jílkovy poznámky víme, že se s ním na cele vystřídalo celkem 16 spoluvězňů“, napsal Jan Čížek. Známe i jména některých popravených z „farářovy cely“ a víme o jejich dřívějším životě vzdáleném křesťanské víře. Například Jan Kulda z Prahy-Hloubětína, nepokřtěný, ateista, komunistický funkcionář, zde podle svědectví Jaroslava Šilhavého konvertoval. Jílek ho přijal do církve a zřejmě spoutanýma rukama ho pokřtil.

Páter Jílek byl sťat gilotinou pouhých 10 dnů před příchodem Rudé armády. Před popravou ještě zpovídal a duchovně posiloval spoluvězně, kteří toho dne zemřeli s ním. Popravy onoho 20. dubna byly poslední, jež se ve vězení Plötzensee konaly. Měl smůlu? Těžko říci, zaslechl jsem i názory, že to pro něj možná bylo lepší, protože komunisté by ho stejně po válce zavřeli nebo rovnou nechali odsoudit k trestu smrti. Tak, jako perzekvovali i jiné účastníky protinacistického odboje, kteří si dovolili s rudou hrůzovládou nesouhlasit, a nic dobrého by statečného kněze nečekalo.

Zdroje:

Spoutanýma rukama pokřtil komunistu v nacistickém vězení: P. Josef Jílek

Křtili známkový sešitek umučeného faráře Josefa Jílka – Strakonický deník

Primář interního oddělení se angažoval v odboji, byl popraven nacisty – Strakonický deník

Mučedníci a oběti pro Krista, Jan Stříbrný a kol., Karmelitánské nakladatelství, Praha 2023

Loading

Subscribe
Upozornit na
guest

2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Vladimir Vokoun
Vladimir Vokoun
1 měsíc před

Oni ti farari jsouopravdu neco zvlastniho. Proto je nenavidli jak nacisti, tak komunisti.Kousek od ceskych hranic je KZ Flossenbürg, kde nacisti popravili farare Dietricha Bonhoeferra.
Vzpominam an pana farare Smetanu. take to nemel za komunistu lehke. Vim, ze mel 4 syny, a vsichni i pres prekazky komunisticke moci to dotahli na pomerne vysoka mista v evangelicke cirkvi.

Tomáš Vodvářka
Admin
1 měsíc před

Díky za osvětu. Tohle byli a jsou lidé, kteří jsou kvasem společnosti.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial