Kdy skončí válka v pásmu Gaza?

Po krátkém vydechnutí od bojů v pásmu Gaza se od 18.3.2025 opět válčí. A svět je zhrozen a obviňuje Israel z eskalace.

Je třeba si připomenout některá fakta, která se týkají současného konfliktu. Ne, že by doby předtím byly nějakou selankou, Israel od doby svého vzniku několikrát bojoval o své přežití. V současné době jde široko daleko o jedinou demokratickou zemi v tamních geografických podmínkách.

Dne 7.10.2023 zaútočilo vražedné komando teroristů z Hamásu na jižní část suverénního státu. Povražděno bylo cca 1200 zcela nevinných lidí, včetně starců a dětí. Přes 200 jich bylo odvlečeno do pásma Gaza, odkud byla část vykšeftována v poměru cca 1 Žid ku 60 Arabům, což mimo jiné dokládá i hodnotu života v obou znepřátelených entitách. O tom, že nešlo jen o prosté zabíjení, ale o sadistické mučení dětí, mladých žen atd. jsou přesvědčivé doklady. Tyto sadistické orgie jsou ve většině světových médií tak nějak upozaďovány, pokud nejsou přímo popírány.

Paradoxem zůstává i to, že mezi mrtvými byla celá řada těch, kteří Arabům z pásma poskytovali živobytí, kteří neprojevovali vůči nim žádné animosity, řečeno ještě jinak, drželi poněkud jinou linii, než byla a je oficiální stanovisko představitelů státu Israel. Což je mimo jiné dokladem postoje Arabů z pásma vůči svým sousedům, kde lze jen velmi těžko nalézat cokoli, co z člověka činí Homo sapiens /tedy člověka rozumného/. I z tohoto pohledu je navrhované dvoustátí v tuto chvíli zcela mrtvý projekt.

Světová média přinášejí zprávy o mrtvých v pásmu Gaza, kterážto čísla nejde ověřit z nezávislých zdrojů. Jelikož jsou známy z minulosti šoty, kde byli filmováni mrtví, kteří vinou šlendriánu nevypnutí kamery posléze zázračně obživli, jsou data uváděná Hamásem poměrně nedůvěryhodná. Jistě, nepochybně umírají i civilisté, což je však nutné připsat jen a jen Hamásu, který stále drží přes 50 rukojmí kdesi v tunelech, vybudovaných za peníze z Evropské unie, původně určené pro zlepšení života v pásmu. Je jasné, že pokud by byli zítra všichni vráceni do své země (ať živí nebo mrtví), byla by současné operace proti Hamásu neopodstatněná. Protože však raison d´etre Hamásu je, že potřebuje být ještě nějakou dobu u lizu, bude s nevinnými zajatci žonglovat co nejdéle, jak to jen půjde. Jsem si jist, že vlastní mrtví jsou mu úplně lhostejní, což opět dokladuje správnost termínu humanoid /tedy somaticky člověk, avšak bez jakékoli empatie, sociální inteligence či obyčejného lidského soucitu, kterému se člověk nemusí učit, který je mu vrozeně dán/.

Svět (nikoli ten arabský, kde je to jaksi pochopitelné), stojí na straně těch, kteří všechno toto rozpoutali. Jakoby se vytratil ten okamžik velkého třesku dne 7.10.2023. Vlivem propagandy se i u nás objevují zejména studenti, kteří toto datum pomíjejí a stojí na straně Arabů z pásma Gazy, jakoby i oni zapomněli na onen základní faktor celého konfliktu. Israel nepotřebuje válčit, dobývat cizí území (paralela s válkou na Ukrajině tak zcela padá), naopak, snaží se s dřívějšími nepřáteli dohodnout na spolupráci, jak dokladuje uzavřením tzv. Abrahámských dohod s řadou muslimských zemí. Pro každou zemi a její obyvatele bez ohledu na geografickou příslušnost je mnohem výhodnější neválčit ale žít v míru a klid a třeba raději obchodovat. Vyjma fanatiků z Jemenu a Íránu to připouští prakticky všechny země, některé v okolí Israele raději neveřejně.

Kardinální otázkou tedy je, kdy válka skončí. Současný konflikt skončí v okamžiku předání posledního uneseného nevinného rukojmí. Až tak jednoduché to je, což si protestující studenti na Masarykově universitě v Brně zatím neuvědomují. Svět je nyní – jak plyne z prvních zpráv – zděšen, co se zase děje. Zděšen však není, což je evidentně málo zřejmé, z toho, že teroristé z Hamásu, kteří Gaze vládnou, drží oněch cca 50 nešťastníků. kteří byli ve špatnou dobu na špatném místě. Záměna důsledku za příčinu zřejmě nikomu už nic neříká.

Stran blízkovýchodního konfliktu je vše jen a jen na straně Arabů, ať již z pásma Gazy či zmíněných dvou fanatických zemí. Až se objeví jakýsi arabský Mahátmá Ghándí, který nebude ihned zabit, ale strhne sebou aspoň část obyvatel své země, kteří dojdou k poznání, že je lépe v klidu žít, než primárně nenávidět jiný stát a současně se prodírat zbytky svých domovů po odvetách za to, co provedli před necelými dvěma roky.

Ještě pamatujeme tu radost prostých občanů pásma Gaza z vraždění Židů a jejich návštěvy rozstřílených kibuců, odkud si přes mrtvoly odnášeli materiální statky.

Opravdu máme tak špatnou paměť?

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články