Vyšší odvody pro bezdětné? Proč je to takový problém?

Vyšší daně pro bezdětné? Daňové úlevy pro ty co děti vychovávají? Vysoká migrace? Pozdní odchod do důchodu? Společenská zodpovědnost? Diskriminace? Pokrytectví?  Tyhle a další pojmy jsou propojeny. A co rodinná politika v zemi? Jak to ve skutečnosti je a co nám hrozí?

Každý z nás se nějak narodil, během svého života se o dotyčnýho malýho človíčka starají jak rodiče, tak stát. Rodiče poskytují (nebo by měli) poskytovat základní lásku, výchovu, ošacení, stravu, střecchu nad hlavou, atd. atd. Stát platí za děti zdravotní pojištění a služby na úrovní státu – zdravotní péče, bezpečnostní charakter tvořen bezpečnostními složkami, základní vzdělávání a spousty dalších věcí, keré nám připadají normální a automatická.

Pro zjednodušení cca 1/5 života člověka je dítě a mladý člověk v podstatě čistým příjemce ze sociálního systému a vytváří tak sociální dluh ve společnosti. Následně jedinec, pokud je to jen trochu možné, je další cca 3/5 života je ekonomicky aktivní, splácí svůj sociální dluh a to formou výchovy další generace, odvodem na daních pro předchozí generaci, nynější penzisty a celkově ve formě daní na sociální systém a chod státu. V této době je převážně dárcem do sociálního systému. Následně v závěrečné fázi cca 1/5 života, kdy již dotyčný nemůže být ekonomicky aktivní a dosáhne určitého věku odchodu do penze a opět se z něj stává víceméně pouze čistý příjemce ze sociálního systému.

Tento fungující, mezigeneračně stabilní a FÉROVÝ systém zavedl roku 1889 německý kancléř Otto von Bismarck, dnes známý jako průběžný systém. DO SOUČASNOSTI NIKDO NEVYMYSLEL JINÝ LEPŠÍ FUNGUJÍCÍ SYSTÉM!

Podotýkám, že jde o nejspravedlivější systém ke všem členům společnosti a nejstabilnější. K tomu, aby systém fungoval vesměs potřebujeme relativně stabilní populaci bez větších demografických změn nebo jiných velkých nenadálých okolností. Pro udržení populace  na současných číslech, kdy populace neroste ani nevymírá, byla stanovena hodnota 2,1 dítěte na ženu (potažmo 2,1 dítěte na pár rodičů). A zde je kámen úrazu. Dle statistických informací pouze v ČR bylo této hodnoty dosaženo naposledy v roce 1979, od té doby je tato hodnota porodnosti nižší. V západní Evropě je to ještě horší – čím je na tom stát ekonomicky lépe, tím je na tom s porodností hůře (protipólem je např.  Severní Afrika s porodností 14 dětí na ženu, ale kdo vydělá víc jak 1 dolar denně tak je považován za místní šlechtu zbohatlíků).

Jak jsem uvedl, tento systém není nastaven na takový dlouhodobý jednostranný výkyv a proto tento „sociální dluh“ bude muset dříve či později někdo zaplatit. Kdo a jak, to je ta správná otázka.

Se zvyšující se životní úrovní a možnostech zábavy a realizace svého volného života čím dál více lidí nechce mít děti. Ano, nechce, ne že nemohou (teda většina co opravdu nemá zdravotní komplikace nebo překážku podobného charakteru). Děti se rodily i za válek a za jiných událostí, v chudých poměrech apod. Je pravda, že stát nevytváří dostatečně dobré podmínky jak si mnozí představují, ale to je sekundární, primární fakt je ten, že prostě lidé děti nechcou, protože jim zbyde víc času a prostředků pro sebe. To je celá ta věda, vše ostatní jsou vesměs jen výmluvy. Pokud nemáte děti zbyde vám více peněz, více volného času a více možností jeho/jejich využití co lidi zabaví a poskytuje jim nějakou formu uspokojení. Podle posledních propočtů (bez počítání inflace za poslední 3 roky) byly finanční výdaje rodičů na výchovu jednoho dítěte od narození do samostatnosti do 18ti let něco lehce přes 2.000.000,-Kč. To není zanedbatelná částka a kdyby měly být děti dvě nebo tři, z rodinného rozpočtu to již ukrojí velké množství financí.

Lidé nejsou neochotni slevit ze svého komfortu a vychovávat další generaci a ti co ano, dostanou políček od státu. Fungující společnost jako takovou drží vesměs nad vodou pracující rodiny s dětma, zbytek se vesele veze, pracující rodiny s dětma převezmou veškerou zodpovědnost za další generace a za udržení systému v chodu a prakticky vše platí, jak děti samotné, tak daně za všechno možné. Společnost a stát strká hlavu do písku před realitou. Být mladým rodičem je dnes opravdu těžké, žádná finanční podpora od státu formou bezúročných nebo nízkoúročných půjček na bydlení nebo jistoty bydlení jako takové (státní bytový fond je za tři dekády rozkraden a vyrabován, bez soukromníků nabízející nájemní bydlení by statisíce lidí skončilo na ulici), podpora rodin na trhu práce je taky otřesná (každý raději zaměstná bezdětné jelikož nebudou komplikace s nemocností nebo OČR jako u lidí s malými dětmi, nebude problém s flexibilní nebo naopak fixní pracovní dobou, apod.), místo v mateřské školce, aby si člověk vyprosil na kolenou nebo dovážel děti xy kilometrů daleko, finanční příspěvek od státu pro ženy na mateřské je žalostně nízký a neodpovídá reálným nákladům, když jdete s dítětem do restaurace tak se div na vás nesesype dav když dítě zapláče, když dítě kojíte na veřejnosti tak se vždy najde nejeden imbecil co to považuje za pobuřující, když žena kojí na veřejnosti apod. Ze společenské prestiže jako je být hrdý rodič se stává při některých událostech a lidech stigma, při jiných přítěž nebo komplikace. Nicméně i tak lze vychovávat děti, jen člověk musí slevit z některých jiných věcí a prakticky téměř vždy je to možné i když v posledních letech pro některé už na hranici únosnosti. Finální rozhodnutí je na jednotlivcích a to plně chápu a respektuju, ale přeci jen by měl stát vytvářet takové podmínky, aby mohli lidé plnit základní funkci pro stabilizaci společnosti, ne pilíři společnosti házet klacky pod nohy a ulevovat těm co si válí šunky na úkor ostatních.

Více než dvě generace se kašlalo na rodinnou politiku a nejde tento dluh dohnat za rok nebo dva a už vůbec ne levně. Navíc  volební období je jen 4 roky a každý politik chce rychlé a levné řešení co hlavně přinese plusové body jemu.  A jelikož mají však všichni rádi levné a rychlé řešení, jde stát jinou cestou. Tou cestou je udržení padající demografické křivky formou imigrace. Z teoretického pohledu je to dokonalé řešení – je to levné (stát nemusí 20 let vychovávat a „živit“ jedince do produktivního věku) a jednak je to rychlé  (jedinec se může do ekonomické činnosti zapojit prakticky ihned) a v neposlední řadě se nevyžadují ústupky na straně současných obyvatel (=voličů). Nicméně teorie a praxe jsou dvě rozdílné věci. Už se můžeme poohlédnout za hranice co se stane, pokud se stát spolehne na migraci jako páteřní způsob řešení demografického problému – tzn. místo jednotlivého „vyzobávání“ které vyjímečné jedince přijmout, aby se stát obohatil, se začne brát slušně řečeno „všechno co má ruce nohy“ a pokud se jedná o kvanta osob s rozdílnými kulturními a sociálními návyky, může vzniknout koflikt, gor když jsou v rozporu s majoritou. Co ale s tím?

Migrace je odsuzována z důvodu obavy o bezpečnost a přínos do společnosti je také diskutabilní,  mladým lidem se nechce vychovávat další generace v současných podmínkách a politik, který přijde s nějakým spravedlivým a dlouhodobým řešením, tak je ostrakizován společností neb každý chytrý jak rádio ví co je špatně, ale už neví, respektive nechce vědět, jaké je to správné řešení. Prostě a jednoduše, nic není zadarmo, žádní pečení holubi rovnou do huby nelétají a nelze žít na dluh do nekonečna. To je realita, kterou by si měl každý uvědomit.

Místo cestou prorodinné politiky přišla vláda se super nápadem – „musíte si na důchod šetřit jinak budete dřít bídu s nouzí“ a současně se odsunul věk do důchodu téměř na dobu dva roky po smrti a další. No, pokud si někteří mají šetřit na důchod, v tom případě už vůbec nebudou plodit a vychovávat děti a raději si ony miliony našetří (pokud bude vůbec z čeho našetřit) než, aby je cpali do dětí. To problém opravdu neřeší, spíš naopak. Spoření si na důchod jakoukoliv formou by neměl být páteřní systém zabezpečení na stáří, ale když už tak jen doplněk, jako že si na starý kolena občas vyrazíte z kopýtka a ne, že bez toho nebudete mít na zaplacení inkasa a budete žít o chlebu a vodě.

Jediným smyslem uzdravení, které potrvá dlouho a bude drahé, je podpora prorodinné politiky a navrácení prestiže rodinám s dětmi místo jejich ostrakizace. Teď bude asi spousta lidí naštvaná, ale jsem pro, aby se zvedly daně celkově a rodiny co vychovávají (ne jen existenčně mají, ale zodpovědně vychovávají) děti, by každý měsíc uplatňovali daňové zvýhodnění a měli tak nižší daňové zatížení. Jednoduše bezdětní by platili víc než dosud a rodiny co zodpovědně vychovávají děti by paltily méně než dosud. Ti co děti mít nebudou by aktivně přispívali na sociální systém státu víc. Není to diskriminace bezdětných, ale narovnání nyní dlouhodobě pokřiveného – to, že by měl můj syn přispívat na důchod mě, který jsem ho vychoval chápu, já to tak mám u otce/dědečka, ale proč by měl můj syn platit za 40 let důchod mýmu sousedovi, který si dítě nepořídil a svůj život prožil jako prázdniny? Jestli děti mít nemůže nebo nechce, to je prakticky jedno, věc je ta, že dotyčný si uhradí svůj vlastní sociální dluh v penězích když ne ve výchově další generace potomků. A nemůžeme se všichni hnecnout a nemít děti, jelikož za 3 generace by tu byla pustina a nikdo by tu nežil, což asi stát nechce. Ano, je to realita, která se nechce poslouchat (hlavně se z ní cítí ukřivděni ti bezdětní, kterých by se měla dotknout), ale to je jen z jejich strany sobecký a pokrytecký přístup, který vyhovuje jen některým skupinám obyvatel – všichni chcou brát a všem kázat, ale nikdo nechce dávat a uskromnit se.  Je nejvyšší čas se probrat, uvědomit si realitu a konečně ulevit těm co nesou všechnu tíhu světa a naopak naložit těm co se do teď vezli a drbali se na pupíku. Poděkovat můžete všem od roku 1979, kteří tento systém drží v mizerných normách a ze systému pouze brali, ačkoliv dávat do něj mohli, ale nechtěli.

PS: Každý huláká skrz diskriminaci bezdětných, ale všichni kašlou na diskriminaci rodin s dětma (však oni se nějak protlučou). Nikomu nevadí diskriminace budoucích generací co budou nést na bedrech tu současnou část co neparticipuje. Piráti se často ohání liberálníma myšlenkama pro všechny – ok, ale to nejsou jen práva, ale i povinnosti a odpovědnost, takže si žij jak chceš, ale svoje negativní externality co přenášíš do společnosti si sanuj sám, ne že to za tebe bude dělat někdo jinej. Pokud ano, tak za nějakou cenu. Co se politiky týče, všechno je to jeden hnůj a co se týče KDU-ČSL tak tam bylo těch pokryteckých incidentů tolik, že bych to taky nespočítal, ale myšlenka k rodinné politice je dle mého zcela správná, oprávněná a obecně spravedlivá. Pokud neudržíme průběžný systém, sesype se postupně celá společnost po marným zaplátováváním všech oblastí. Stát je tvořen lidmi a bez nich budou selhávat jednotlivé služby státu i celá společnost, budou se rozevírat sociální nůžky a bude se zvyšovat napětí ve společnosti. Rok 2024 je rokem s nejnižší porodností v naší historii a tohle číslo tak nabírá opravdu brutální spád. Ten se projeví až s odstupem, ale škoda už vznikla a bez nějakých rozumných opatření se na tom dně můžeme ocitnout mnohem dříve než si spousta lidí dokáže uvědomit.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články