Židovský humor LXXV
Dělal jsem pauzu ve zveřejńování židovských vtipů a jistě nemusím říkat proč. Ale život jde a dál a tak zase várka toho lepšího v životě.
„Šalom, pane Horowitzi!“
„Šalom, pane z Mosadu!“
„Jak vás napadlo, že vám volám z Mosadu?“
„Voláte na vypnutý telefon.“
Jeden novinář vyslýchá šedovlasého kmeta s dlouhým plnovousem.
´´Můžete nám prozradit tajemství dlouhověkosti ? ´´
´´Jo, hlavně se nepřít s idiotama.´´
´´ To je ale hrozná blbost !!! ´´
´´ Máš pravdu“
Pan Birnbaum se nechal pokřtít. Aby to tak nějak posichroval, pověsil si na krk kříž. Za týden jde do sauny a potká Roubíčka. Ten se na něj podívá a vece:
“ Birnbaum, buď sundaj ten kříž, nebo si oblíknou trenky. Takhle vypadaj dost blbě.“
Při svátku Jom kipur, kdy je třeba se vyzpovídat se před Hospodinem z hříchů a odpustit viny všem nepřátelům, bije se do prsou jeden muž, běduje, rve si vlasy a překřikuje ostatní.
Soused ho chvíli pozoruje, pak se k němu nakloní a řekne: „Pane, tady násilím nic nezmůžete.“
„Kohn, včera jsem potkal jejich ženu v městě“.
„Co říkala?“
„Nic“
„Tak to nebyla moje žena“.
K pánovi v kavárně přistoupí číšník.
„Promiňte, jste pan Blumenfeld?“
„Ano“.
„Vaše žena vás prosí k telefonu.“
„Mě?“
„Vždyť vám to povídám.“
„Tak to je určitě omyl“
„Proč myslíte?“
„Jestli prosí, tak to určitě není moje žena.“
Starý Loewy se modlí:“ Ty víš, Pane. jak svou ženu miluji. Víc než sebe. Nesnesl bych, kdyby jí potkalo něco zlého. Radší bych trpěl sám. Ušetři ji všeho trápení. Nedopusť, aby se stala vdovou. To ve své dobrotě udělej vdovce ze mne.“
– Rabi, co je to kompromis?
– No, například: ty chceš jet na hory a tvoje žena k moři. Takže jedete k moři, ale ty si smíš vzít sebou lyže.
Když autobus odjel ze zastávky, Bubbie Shwartzbaumová si uvědomila, že nechala kabelku pod sedadlem. Zoufale volala do dopravního podniku a hodně se jí ulevilo, když se dozvěděla, že řidič její tašku našel.
Když přijela do depa, aby si ji vyzvedla, obklopilo ji několik řidičů. Jeden podal Bubbie kabelku, dvě popsané stránky a velkou krabici se vším co bylo v kabelce.
„Jsme povinni sepsat obsah ztracených zavazadel a peněženek,“ vysvětlil. „Myslím, že tam najdete všechno.“
Když Bubbbie začala přendávat své věci zpět do kabelky, muž pokračoval:
„Doufám, že vám nevadí, když se budeme dívat. I když jsme to všichni zkoušeli, nikdo z nás nedokázal všechno naskládat zpátky. Rádi bychom viděli, jak to děláte.“
Otázka na Rádiu Jerevan: Jaký je rozdíl mezi impresionismem a sionismem?
Odpověď po dlouhém váhání: Nevíme, co je impresionismus, ale pokud jste to, co si myslíme, neptejte se příliš!
Chudý Žid vyzývá v synagoze Hospodina:“ Mám dvě hladové děti. tuberkulózu, výpověď z práce a zimu na krku. Pomoz mi, Adonaj, aspoň k deseti korunám.
Vedle něj se modlí boháč:“ Hospodine, moje továrna je plajte, potřeboval bych aspoň půl miliónu, abych ji mohl zachránit.:
„Pane, aspoň deset korun“, žadoní chuďas
Boháč se k němu obrátí:“ Tady maj deset korun, běžej domů a nerozptylujou mi Hospodina.“
Kohn k Meizlovi: „Tak co, byli už konečně u toho psychologa s těma svejma potížema?“ Meizl jenom příkývl. „No a co, pomohlo jim to?“ Maizl povídá: „Ten mešuge si mi hodinu stěžoval, jaké sou ty dvě, jeho Sára a tchýně megery…“ „No a co mu oni na to?“ „Je mi líp,“ ozval se spokojeně Meizl.
Návštěvník židovského štetlu se podivuje, jakou tu mají malou synagogu.
„Sem se přece nemůže vejít celá kehila“.
„To je tak“, vysvětluje šámes, „Kdyby měla najednou přijít celá obec, tak se sem samozřejmě nevejde, ale protože se prakticky nikdy nestane, aby sem najednou přišla celá obec, tak se sem celá obec bez problémů vejde.“
Finančník Birnbaum přijal nového prokuristu. Odchází z kanceláře a říká mu: „Odcházím do synagogy. Víte tedy, kde budu, ale nechci být v žádném případě zbytečně rušen.“
Po jeho odchodu sleduje prokurista hlášení z burzy. Akcie Škodovky stouply na stotřicet korun. Za půl hodiny jsou na stočtyřiceti. Když se za další hodinu vyšplhají na stopadesát, prokurista se vyleká a letí to ohlásit do synagogy.
„Udělal jste tři chyby,“ kárá jej Birnbaum.“ Za prvé jste mě vyrušil z mého zbožného rozjímání. Za druhé jste vyrušil z pobožnosti mé souvěrce. A za třetí se tu akcie Škodovky notují už za stošedesát.“
Pan Birnbaum, majitel kolotočů a houpaček, musí jet do Brna. Sedne si v Praze do osobáku a mudruje:
„Vezu se delší dobu než rychlíkem a přitom je to levnější. Na čem ta dráha vlastně vydělává?“
Do hodinářství se vřítí starý Rosenbaum a nadává: „Amšel, vy jste mne podvedl.“
„To není možné.“
„Prodal jste mi tyhle hodinky před měsícem?“
„Prodal.“
„A tvrdil jste, že půjdou spolehlivě až do mé smrti?“
„Ano“
„Aha! A teď v nich prasklo pero“
„Hospodin je můj svědek, pane Rosenbaum. že jsem vás nechtěl podvést. Víte, jak mizerně jste minulý měsíc vypadal?“
Hugo Karpeles přijel večer do malého města a chtěl se ubytovat. V hotelu však byly všechny pokoje už obsazeny.
„Byla by tu jedna volná postel“, povídá recepční, „ale v dvoulůžkovém pokoji. Musíte se hosta zeptat, jestli mu nebude vadit, když ji nechám vám“.
Host byl právě pohroužen do večerní modlitby.
„Mohu s vámi pro jednu noc sdílet váš pokoj?“ zeptal se Karpeles.
Žid, odříkávající hebrejskou modlitbu ji nesmí přerušovat světským rozhovorem, proto jen kývl hlavou.
„Nebude vám vadit, když se vrátím později?“ zeptal se Karpeles. Modlící se muž opět zavrtěl hlavou.
„A ještě něco“, dodal nový nocležník,“nebudete mít nic proti tomu, když si přivedu slečnu?“
Zbožný Žid se ani tentokrát nenenchal vyrušit z modlitby. Zvedl jen ruku a ukázal dva prsty.
Bouře na moři, loď se skoro potápí, všichni Židé se modlí k Hospodinu a nejhlasitěji Grossmann, známý šlemíl (smolař).
Katz se k němu otočí: “ Okamžitě zmlknou Grossmann, jak Adonaj zjistí, že jsou tady, je s náma konec!“
Tak, shavua tov, chaverim….
To nemá chybu. 🙂
Tohle mi vždy zlepší náladu na celý den
pobavilo moc