O zavilé protiizraelské nenávisti
Existuje bezpočet důkazů o tom, jaké má tato zavilá protiizraelská nenávist podoby. V nejrůznějších oblastech lidského konání. Nejviditelnější je to na mezinárodních fórech – sport, pořádání soutěží krásy aj. – kde jsou reprezentanti režimů nenávidějících Izrael (který obvykle ani nenazývají jeho oficiálním názvem, ale dehonestujícím souslovím „sionistická entita“) z logiky věci nuceni nějakým způsobem dostat se do kontaktu s reprezentanty židovského státu.
Kdo tuto záležitost sleduje, vidí řadu důkazů. Režimy praktikující zavilou protiizraelskou nenávist instruují své sportovce, aby v případě, že by mělo dojít k přímému měření sil raději ze soutěže odstoupili, než aby se utkali se sionistickým nepřítelem. Doma jsou pak oslavování jako hrdinové. Kdo se nepodrobí, řeší dilema: buď se vrátí a bude čelit nepřízni režimu, nebo zůstane v cizině.
Jeden příklad za všechny: bývalý mistr světa v judu, tehdy íránský (a dnes ázerbájdžánský) reprezentant Saeid Mollaei. Na mistrovství světa 2019 v Tokiu odmítl uposlechnout pokyn vedení íránského juda, aby v rozporu s pravidly fair play vypustil semifinálový duel, neboť v případě vítězství by se utkal s reprezentantem Izraele Sagim Mukim. Z obav o svoji bezpečnost se z Tokia do Íránu už nevrátil.
Sportovní anály evidují mezi roky 2001 a 2022 bezmála čtyřicet případů, kdy Íránci, ať jednotlivci nebo družstva, bojkotovali měření sil s Izraelci. Ve stejném období je to nejméně 25 případů, kdy se do bojkotu zapojili sportovci Tuniska, Indonésie, Kuvajtu, Sýrie, Alžírska, Saúdské Arábie, Súdánu, Ománu, Iráku a dokonce Jordánska.
Byl tento bojkot motivován láskou k Izraeli, nebo zavilou nenávistí?
Proč na letních olympijských hrách v Riu 2016 egyptský judista Islam El Šehaby odmítl po zápase podat ruku izraelskému soupeři Oru Sassonovi? Z čisté lásky k Izraeli?
Otázka: Proč Izrael jako asijský stát hraje fotbal v rámci evropské organizace UEFA? Protože byl v roce 1974 většinou členských zemí Asijské fotbalové konfederace, jejímž byl zakládajícím členem (1954), z této organizace vyloučen. Že by projev neutuchající lásky k Izraeli ze strany těch zemí, které hlasovaly pro jeho vyloučení?
Nejde ale jen o sport, ačkoli výše uvedené informace nejsou vyčerpávající. Nabídnu tři případy ze soutěží o královnu krásy.
Rok 2002 … Christina Sawayaová, Miss Libanonu 2001, odstoupila ze soutěže Miss Universe, protože veřejně podpořila protiizraelskou teroristickou kampaň palestinských Arabů známou jako Druhá intifáda, přičemž poukázala na to, že nemůže vystupovat ve stejné soutěži, které se účastní izraelská miss Jamit Har Nojová. Opět příklad vroucí lásky k Izraeli. To platilo v květnu 2002. V září téhož roku se zúčastnila Miss International, kterou vyhrála. Zaslouží si gratulaci. Dlužno ale dodat, že i v tomto klání bojovala o úspěch izraelská kráska – Shelly Dinaiová. To Sawayaové zjevně nevadilo.
V lednu 2015 se konala soutěž Miss Universe 2014. V jejím průběhu se stala něco, co je naprosto normální: několik reprezentantek si udělalo společné selfie. V jednom případě ale z toho byl problém. To když se na jednom obrázku objevily vedle sebe Miss Slovinska, Japonska – a také Libanonu (Sally Greigeová) a Izraele (Doron Matalonová). Izraelka zveřejnila foto na Instagramu a Libanonci začali hysterčit. Jeden z tamních komentátorů podle BBC napsal: „Když takto snadno prodáváte svoji čest, snadno prodáte i svoji zemi.“
Snímek s izraelskou kolegyní na mezinárodní soutěži znamená, že dotyčná slečna prodává svoji čest? Vskutku zvláštní ukázka sympatií k Izraeli. Greigeová pak měla co vysvětlovat a podle BBC řekla, že se chtěla vyfotit pouze z dívkami ze Slovinska a Japonska, když vtom k nim záludně přiskočila Izraelka, pořídila selfie a dala ho na Instagram. Zdravý rozumu není s to pochopit, že něco takového musí být vysvětlováno. Leda v zemi, v níž panuje zavilá protiizraelská nenávist. Nebo se mýlím?
Příklad třetí, drsnější. Miss Earth 2018. Libanonská reprezentantka Salwa Akarová pořídila společné foto, na kterém je v přátelském objetí s izraelskou miss Danou Zreikovou. Poté, co se obrázek dostal na Facebook, příslušná organizace Miss Earth Lebanon, jako výraz svého pozitivního vztahu k Izraeli, Akarové domácí titul, který ji opravňoval této soutěže se zúčastnit, okamžitě odebrala a ona tak byla nucena odstoupit.
Libanonci v tomto případě vylili s vaničkou i dítě, protože Dana Zreiková patří do komunity izraelských Arabů. Další příklad toho, že fanatismus dokáže dokonale zaslepit normální lidský úsudek.
Až tedy zase někdo bude na Blogosféře psát: „Odpustila bych si proto už pro dobro věci věčně kýmsi nadužívané sousloví … je to zavilá protiizraelská nenávist. Paušální též“, měl by se nejprve seznámit se základními fakty. Přičemž skutečnosti výše uvedené jsou spíše než co jiného jen pouhým vrcholem ledovce.
(Poznámka autora: Tento článek je reakcí na formulaci Radomiry Kielbergerové obsaženou v odpovědi na vyjádření Tomáše Vodvářky pod mým článkem „K zemětřesení v Turecku a Sýrii“/6. 2. 2023.)
Nedávno tu někdo chválil Gretu, že povzbudila veřejnou v zájmu o klima. Jenže pak zjistila, že dalším naším nepřítelem je Izrael.
https://www.lidovky.cz/nazory/leko-antisemitism-for-future-jak-gretino-ekologicke-hnuti-sdili-palestinskou-propagandu.A210605_090556_ln_nazory_rkj
Myslíte, že by ji měla veřejnost i vládnoucí elity poslechnout i v tomhle?
Na fanatiky si, vážení dávejte pozor. Už jsme ji pár zažili a vesměs to byl malér.
Pane Stejskale, díky.
Já děkuji, za odkaz i Váš příspěvek.
Řekněme si upřímně – Vy mě nemít… A tohle není nějaké mé sebevědomí. To je moje velká chyba, že Vaši čtenost a hlavně Vaši grafomaniakální podstatu přiživuji. Vždyť Stejskale Lubomíre, drahý, Vy se na to jako to děcko přímo těšíte! Tedy k věci. Nejsem cynik, je mi strašně a nezměrně líto, co se Turecku stalo, a tohle je moment, který je pro mne tím základním stavebním kamenem. Ten, kdo tohle opravdu myslí takto v rámci své první informace skutečně, ten zkrátka tuší, že je namístě obyčejný článek s konstatováním neštěstí. A ponechá za dveřmi cokoli z hodnocení postojů politiky země… Číst vice »
Dobrá analýza.
Jen je trochu škoda, že stejně přísně analytický přístup založený na ověřených faktech nemáte i u dalších témat, ke kterým jste se na Blogosféře vyjadřoval.
Například?
Například když jste genderovou dysforii přirovnával k utkvělým představám srovnatelným s tím, když si Čech myslí, že je Izraelec. Přestože jste byl konfrontován s aktuálním evidence-based přístupem, trval jste na tom, že to je to samé.
Problém je v tom, že Vy se upnete na jeden detail v mých vyjádřeních, použitý jako ilustraci, a na něm stále dokola „rajtujete“. Podobně jako paní Kielbergerová, která tu kdysi vytáhla moji zmínku o mém zvednutí žaludku při pohledu na dva líbající se gaye, zmínku řečenou opět jako ilustraci jindy a jinde, přičemž zde se s tím operovalo zcela mimo původní kontext, ovšem Vy jste se toho opět ochotně ujala a opakovaně jste na tom znovu „rajtovala“. Tato svého druhu umíněnost mi připomněla někdejší zážitek: šli jsme s jednou dívkou na rande do lesa, cestou v obchodě si koupili minilahvičku… Číst vice »
Byl by to detail, pokud byste ho zmínil pouze jednou, tak tomu bohužel není. Tento Váš úhel pohledu jste zopakoval a obhajoval několikrát, naposledy nyní. Pokud nejste líný vyhledat vědecká tvrzení pro svůj argument, znamená to, že na něm trváte, takže to není detail. Nicméně oceňuji alespoň to, že jste vynaložil tu práci a vyhledal informace o vědci, který publikuje názory, které podporují Váš postoj, přestože je to vědec, jehož názory jdou proti současnému vědeckému konsensu a nejspíš také jeho práce je silně ovlivněna jeho katolickou ideologií. Nasvědčuje tomu jeho stránka na wikipedii. Taktéž Vaše vyjádření o tom, že je… Číst vice »
Teď koukám, že ten Vámi zmiňovaný The new Atlantis, kde byl McHughův článek publikován, ani nepatří mezi recenzované vědecké časopisy.. zajímavé, že se rozhodl publikovat ho někde, kde neriskoval oponenturu, nemyslíte?
Zase to bazírování na jednotlivosti, kterou jsem uvedl jen pro úplnost. Já nepolemizuji o časopise The New Atlantis ani o tom, proč právě tam dr. McHuhg ten článek publikoval a jeho motivaci neznám, takže se k tomu těžko mohu vyjádřit. Šlo mi primárně o to, že v této oblasti existuje víc úhlů pohledu. Dr. McHugh není jediný. — K onomu zvednutí žaludku: kdybyste to Vy a paní RK proti mně opakovaně nepoužívaly, neměl bych důvod se k tomu vracet. To vy jste z toho udělaly obludný problém, ne já. To ale Vy ani ona nikdy nepřiznáte.
Takže v podstatě cokoliv Vy řeknete a já to zpochybním, je podle Vás jednotlivost a detail D: Máte pravdu, že existuje mnoho úhlů pohledu na věc, o které se bavíme. Já jen dodávám, že některé z nich obstojí, jiné ne. Shodou okolností ty, které zatím sdílíte Vy, tak ne. Proto jsem psala, že je mi líto, že nevyžadujete faktickou správnost informací u všech témat stejně. Samozřejmě každý nemusí být expertem na všechno, ale pokud píšu článek na internet, je dobré ho podložit fakticky. A navíc – napsat dobře vyargumentovaný text podložený fakty je časově náročné. To je ostatně důvod, proč… Číst vice »
Za sebe uzavřu tuto debatu, už proto, že jsem nedávno slíbil panu Tomáši Vodvářkovi, že budu respektovat jeho přání, aby „diskuse na toto téma již nebyla podstatnou částí textů Blogosféry“ (což opět hrozí), citátem z článku „Genderová dysforie“, kterou přinesl web Lirtaps.cz (Liberecký institut rodinné terapie a psychosomatické medicíny), který se mimo jiné zabývá i otázkami TS a GID u svých klientů. Abychom si správně rozuměli, jde mi primárně o svobodnou diskusi na toto komplikované téma; ostatně i autoři článku (Chvála/Trapková) přiznávají, že „věc je zapeklitá“. A konstatují: „Diskuse lékařů a psychologů kolem nových fenoménů je nezbytná, ale potřebujeme také… Číst vice »
Ta debata je jistě citlivá. Kromě levicových aktivistů ji znesnadňují i extrémisté na druhé straně, tím myslím náboženské fundamentalisty a ideologií zaslepené konzervativce, kteří pomíjejí vědecké důkazy. Nikdo Vás nenutí diskutovat, nešlo mi primárně o otevření debaty, která už jednou proběhla, jen jsem chtěla poukázat na to, že v různých tématech kladete jiný důraz na přesnost vyjadřování a věcný podklad svých argumentů. Pokud to vyžadujete od ostatních, měl byste mít v prvé řadě stejné nároky i na sebe. Je zajímavé, že nyní sdílíte citaci, že jde o „složitý a závažný fenomén,“ přestože jste ho na jiném místě bagatelizoval jako utkvělou… Číst vice »
K onomu zvednutí žaludku: kdybyste to Vy a paní RK proti mně opakovaně nepoužívaly, neměl bych důvod se k tomu vracet. To vy jste z toho udělaly obludný problém, ne já. … Podívejte – upozadím se neříct, abyste s tímhle vážně šel do háje, no řekněme k šípku, ostatní si budu myslet. To máte pocit, že čtenářstvo je jeden primitiv vedle druhého, kdo tu neviděl vršení vašich obhajob článků anti LGBT a transgender atd.- vy obbludný probléme – který dělají ti druzí:))? – že nikdo neviděl nespočet horlivě psaných článků, že to musel zarazit sám administrátor? že jste vpodstatě chlap už… Číst vice »
V příspěvku paní Kielbergerové není slovo lež, ale též.
Máte pravdu a děkuji za upozornění. Paní Kielbergerová píše natolik specificky, že se v tom člověk občas ztrácí a občas něco přehlédne. Což je ovšem pouze a jen MOJE CHYBA a MOJE NEPOZORNOST. Paní Kielbergerové se tímto OMLOUVÁM. — Článek jsem samozřejmě patřičně v duchu Vašeho upozornění upravil. Že se na jeho podstatě nic nemění, rozumí se samo sebou. Ještě jednou děkuji. (Opět se osvědčilo: Víc očí víc vidí.)
Smysl článku se jen nepatrně zachvěl v základech.
Díky za Tvé zastavení a komentář, Míšo. Vše to podstatné, s čím tak nějak zápasím celá léta, kdy nejsem schopná plácat po ramenou i mnohdy ty mně blízké – píšu nahoře. Ponechám stranou, že slovo zavilé je jako slovní komika z rodokapsu či červené knihovny, ale poukážu na něco, co je alfou a omegou věci. Na blogu iDnes mám a měla jsem své :)) zavilé anti…Když zemřel pan Aleš Presler, který u mého jména viděl rudě, sepsal i pár článků, no to jsme si kvit, v času neštěstí přichází přece zlom…Smrt je okamžik , kdy se mlčí. Nenapadlo by mě… Číst vice »
Tvrdí členka pomyslného fanklubu paní RK. Ve skutečnosti ani nepatrně. Stačí porozumět širšímu kontextu.
A co je Vám do toho, vy kňouro?
Jak dlouho se tu bude dělat, že se nevidí Vaše stupidní poznámky komentářem pana Červenky…kde se vyjadřujete ve smyslu díky za spřízněnouuu duši, zejména zde na blogosféře, to vzdy potěší. Je jich tu jak šafránu…
Zkrátka je Vám natolik ubližováno tím prostředím.. viďte, že jeden žasne nad počtem 4 článkú za den. A vy se budete opírat do kohosi abyste mu naznačil, že nechápe souvislostii.? Prosimvás mlčte.
pod komentářem
No upřímně řečeno, já být panem Stejskalem, tak už tento prostor opustím.
Můj pohled na věc. Když mě někdo pozve k sobě na návštěvu, s tím, že tam bude víc účastníků a já pak někomu z nich názorově nesednu, dokonce mě začne urážet a vyzývat k odchodu, nabízejí se dvě možnosti. Být mladší, asi bych sám odešel. K stáru si říkám, že vykázat by mě měl hostitel, nikoli nějaká hysterická dáma, která je tam stejným hostem jako já. A která navíc neustále naznačuje, že je sama na odchodu. Zatím se držím toho druhého. Zatím …
…vyřešeno to je, žádný strach. Pokud musí vznikat – jako už tak bývává u pana LS na běžícím pásu, článek, co loví v diskuzích, místo aby se odpovídalo v diskuzích, je to právě ten důvod mého okomentování, jinak bych prostor už míjela… Pochopila jsem situaci. Mně bylo odjakživa proti srsti, ne-li odporné, když se pieta vytváří tak, že je až na druhém místě za něčí zčerstva nahrnutou Pravdou, aby se pak tvářilo a vtíralo dvaceti články teatrálně pietně, neumím-li si něco odpustit hned na začátku. To. že to zdejší pánové, včetně administrátora v naprosto prvním článku pana Stejskala vidět nechtějí,… Číst vice »