Bude i toto hodnoceno jako provokace?

Jordánská centrální banka vydává v těchto dnech novou, pátou emisi bankovek – jordánských dinárů (1 JOD 31,80 CZK). Jsou opatřeny kvalitnějšími ochrannými prvky a částečně také novým vyobrazením.

Kdo se s jordánskými bankovkami jíž setkal, například během dovolené v hášimovském království, dobře ví, že existují v nominálních hodnotách 1, 5, 10, 20 a 50 JOD. Pozorní uživatelé bezpochyby zaznamenali, že na nich jsou čtyři dosavadní panovníci země a vedle toho zakladatel moderní ho pokračování hášimovské dynastie.

Tady je přehled vyobrazených panovníků na lícní straně:

1 JOD … Husajn ibn Alí al Hašími, král Hidžázu, zakladatel moderní éry hášimovské dynastie;

5 JOD … Abdalláh I., zajordánský emír, první král Jordánska;

10 JOD … Talal I., druhý jordánský král;

20 JOD … Husajn I., třetí jordánský král;

50 JOD … současný jordánský panovník Abdalláh II.

Server The Jordan Times napsal 7. ledna 2023, že nová emise jednodinárových bankovek byla vydána na konci prosince 2022. Vladař na aversu se nezměnil; to platí o všech ostatních bankovkách páté emise. Na rubové straně je vyobrazen jordánský národní pták – hýl sinajský.

Nyní tedy Jordánská centrální banka zveřejnila podobu zbývajících čtyř bankovek, které budou dány do oběhu postupně. Jak je zřejmé z videa (odkaz níže), na reversu jsou obrázky významných pamětihodností (např. amfiteátr v Džaraši na sz království) nebo pozoruhodných přírodních útvarů.

Pozornost ovšem poutá lícní strana 50dinárové bankovky. Vedle portrétu krále vidíme pohled na Jeruzalém z Olivetské hory, tedy na Chrámovou horu, s vyobrazením Skalního dómu a mešity Al Aksa. Co to znamená?

Že na bankovce Jordánského království s nejvyšší nominální hodnotou jsou vyobrazeny historické náboženské pamětihodnosti, které se ovšem nachází na území jiného státu; nejsou součástí jordánského teritoria. Chrámová hora včetně obou svatyň je součástí hlavního města Izraele; s Jordánskem má společného pouze to, že Izrael uznává právo jeho náboženské nadace Waqf na náboženskou správu tamních muslimských svatých míst, což je jeden z izraelských vstřícných kompromisních kroků majících za cíl snížit napětí na tomto neuralgickém bodu Svaté země.

Ovšem vyobrazení Chrámové hory na jordánské bankovce vedle portrétu panovníka vyvolává dojem, že tato lokalita patří Jordánsku, potažmo Arabům, muslimům. To ovšem není pravda. Pokud bychom měli tuto záležitost poměřovat stejným metrem, jaký Arabové použili v minulých dnech na hodnocení  návštěvy izraelského ministra na Chrámové hoře, měli bychom plné právo říci, že jde o jordánskou provokaci.

Ptám se: dojde kvůli tomu k hysterii podobné té, kterou vyvolala návštěva Ben Gvira na Chrámové hoře? Bude kvůli jordánské bankovce zasedat Rada bezpečnosti? Bude svět pobouřen?

Troufnu si tvrdit, že nikoli. Vlastně to vím jistě. Na dosavadní, stále platné 20dinárové bankovce je na rubové straně vyobrazen Skalní dóm v Jeruzalémě, tedy objekt nacházející se v izraelském hlavním městě a podléhající plné izraelské suverenitě. U toho nápis „The Hashemite Kingdom of Jordan, Central Bank of Jordan“.

Jak by se Ukrajincům líbilo, kdyby na nové ruské 2000rublové bankovce byl místo unikátniho Ruského mostu ve Vladivostoku obrázek Kyjevskopečerské lávry, což by mělo implikovat dojem, že tento náboženský komplex patří Rusku, třebaže se nenachází na jeho území? Anebo kdyby v době, kdy ve Spolkové republice platily marky, nebyli by na 1000markovém platidle vyobrazeni bratři Grimmové a historické budovy města Kasselu, ale spolkový prezident a historické chrámy v polském městě Wroclaw (kdysi německém městě Breslau)? Jak by se to Polákům zamlouvalo?

13minutová návštěva izraelského ministra na izraelské Chrámové hoře vyvolala neskutečný mezinárodní povyk – prý jde o provokaci. Vyobrazení izraelské Chrámové hory na jordánské bankovce vedle portrétu jordánského krále světu nevadí – to provokace není. Dvojí metr? Co jiného!

Vyobrazení nových jordánských bankovek v hodnotě od 5 do 50 JOD na videu ZDE

Subscribe
Upozornit na
guest

2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Vladimír Ludvík
Vladimír Ludvík
24 dní před

Samozřejmě, že je to svého druhu provokace, byť jde současně o jistou reminiscenci situace před rokem 1967. Jsem toho názoru, že celý Jeruzalém má bez omezení patřit státu Izrael, má být hlavním městem státu Izrael a všichni by měli mít právo Chrámovou horu navštívit a tedy konkrétně např. židé i Židé a křesťané by měli mít právo mimo vymezené muslimské svatyně si tam třeba i zameditovat nebo se tam i pomodlit (jediné omezení by bylo asi dáno zvýšeným zájmem turistů). Obecně řečeno – jako turista se do mešity i rád podívám, ale modlit se tam jako nemuslim rozhodně nebudu. Jak… Číst vice »

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial