Příležitost
Kolik prožitků jsme v životě propásli a kolik máme šancí? Někdo jich má dost a někdo minimum?
Svět se změnil v bod jediný,
ostražitost byla minulostí bezpečnou,
její anakondy oči, ty zblázněný,
pochopil život, na chvíli bezděčnou.
Stála tam, uprostřed ničeho náhle
a dívala se stejně zkameněle táhle.
Desítky postav v mžiku se ztratily,
byla jen ona a oslepující záře její.
Nohy i ústa ztracenou chvíli nedopřejí,
i když se dvě duše na okamžik spojily.
Neudělal zcela nic, ani ona ne,
přesto v mysli navždy zůstane,
jako co?
Ahoj, v příležitostech které promeškáme je lepší se nevrtat… Ale někdy je to těžký.
Ahoj, Filipe :-). Většinou si dojdu až na dřeň, s minimem výjimek jako je tahle, ale tohle dílo je spíš reakcí na někoho jiného 🙂 Dík za návštěvu 🙂
🙂
hej, nie je dobré sa vracať späť
Inak píšete 🙂 💜👍 asi ide o to, či tie naše „požehnania“ ignorujeme alebo nie…aj obrázok korešpodnuje výborne s tým textom aspoň pre mňa, díky, pekný večer
Děkuji, Janka. A co když je prostě jen propásneme?
Nuž neviem…zrejme ak sa poučíme a povieme si, dám si pozor, už nič neprešvihnem a čo je moje si vezmem a nastavíme sa podľa novej situácie tak asi prídu ďalšie … možno lepšie… ide o to či ich propásneme, alebo proste nie sú pre nás…
Přesně, Janka, lépe to říct asi nejde. Jen bych dodal, že občas je třeba zjistit, zda je to pro nás, či ne 🙂
to je dakedy lotéria… štastie…ktovie…niekedy na to nejde ist hlavou ale prosto stane sa alebo aj nie
Možná to dokonce vůbec nejde hlavou 🙂
no…. niekedy ju treba mať aspoň na krku…všetko závisí od situácie, alebo keď si ju zložíme, tak si nesťažovať a netruchliť že to nedopadlo ako sme chceli, len list plávajúci po vode, nič menej nič viacej ….
Tak, tak, Janka