Rusko vs Izrael: Místo omluvy další propagandistické nehoráznosti

Říká se, že čím víc se lejno rozmazává, tím víc páchne. Platí to i smrduté propagandě Kremlu v současném názorovém konfliktu s Izraelem. Ten odstartoval ministr zahraničí Lavrov šokujícím prohlášením 1. května.

Jsou-li v Izraeli na něco oprávněně extrémně citliví, tak je to jakékoli znevažování holocaustu. Není horší urážky, než když někdo jako „argument“ používá lež všech lží, totiž že holocaust si vlastně způsobili Židé sami. Právě tak lze interpretovat vyjádření Lavrova pro italský TV kanál Rete 4. Hitler měl prý židovskou krev a tudíž holocaust má židovského „architekta“.

Abychom jeho slova uvedli do správných souvislostí. Lavrov tímto historickým nesmyslem oponoval názoru, že na Ukrajině žádný neonacistický režim být nemůže, když si občané zvolili výraznou většinou Žida Zelenského. (V II. kole prezidentských voleb 2019 získal 73,22 %, jeho protikandidát Porošenko 24,45 %.)

Jak už bylo zdůrazněno (i mnou v článku „Sergej Lavrov v italské televizi a izraelská reakce“, blog iDNES, 2. května 2022), v Izraeli vyvolala Lavrovova slova pobouření, kritiku a odsouzení, k „nepříjemnému rozhovoru“ byl předvolán z ruského velvyslanectví v Tel Avivu do hlavního města Jeruzaléma na ministerstvo zahraničí ambasador Viktorov.

Izrael právem očekával – slovy ministra zahraničí Yaira Lapida, syna přeživšího holocaust – omluvu. Té se ovšem nedočkal. Přesněji: nejenže se jí nedočkal, ale v úterý 3. května následovalo ještě nestydatější prohlášení ruského ministerstva zahraničí nazvané „O antisemitismu“, v jehož úvodu se praví (obr. 1):

… obr. 1/

(Volně): Zaznamenali jsme ahistorická prohlášení izraelského ministra zahraničí Yaira Lapida, která do značné míry vysvětlují politiku současné izraelské vlády podporující neonacistický režim v Kyjevě.

Klasický argumentační faul. Nejprve si vymyslíme lež (v Ukrajině vládne neonacistický režim) a pak z podpory tohoto zvráceného režimu obviníme kde koho, v tomto případě židovský stát Izrael. Že je to v jeho případě absurdita absurdit? S tím si ruská (a předtím sovětská) propaganda nikdy těžkou hlavu nedělala. Vpád do cizí země a únos jejích představitelů rovná se „bratrská pomoc“? Žádný problém. A zkuste tvrdit něco jiného! Oni vám to domácí mocipáni ve službách okupanta patřičně „vysvětlí“.(ČSSR 1968 a poté.)

Zkušenost, která moji generaci bude provázet do konce života. Dnes už SSSR neexistuje, jeho místo zaujala Ruská federace. Co se, pokud jde o kremelskou propagandu, změnilo? Ukrajinská zkušenost nám tvrdě připomněla, že zhola nic.

Prohlášení ruského MZV si tedy bere na mušku zmíněné tvrzení, že na Ukrajině žádní neonacisté neexistují, neboť prezidentem státu je Žid. Moskva tvrdí, že je to argument „nejen neudržitelný, ale také lstivý“.

Zde se ruská strana dopustila ukázkového podpásového argumentu. Nikdo netvrdí, že na Ukrajině neexistují neonacisté. Jistěže existují, stejně jako existují v Rusku a také například u nás a ledaskde jinde ve světě. Je ale rozdíl, hovoříme-li o neonacistech jako skupině extremistů v té či oné zemi a o neonacistickém režimu v té či oné zemi.

Existence neonacistických skupin ve Spolkové republice či v Rusku neznamená, že v těchto zemích vládne neonacistický režim! Totéž se týká Ukrajiny.

Moskva ovšem hlásá do světa něco jiného. Ve zmíněném prohlášení připomíná „tragické příklady spolupráce Židů s nacisty“. Na mysli má vynucené zřízení tzv. Židovských rad v židovských komunitách a ghettech německými okupanty za druhé světové války a jmenuje dva židovské kolaboranty s nacisty: Jakuba Leikina, zástupce šéfa loutkové židovské policie ve varšavském ghettu (zlikvidován židovským odbojem 1942) a šéfa Židovské rady v ghettu v Lodži Chaima Rumkowského (zavražděn nacisty v KT Osvětim 1944).

Z této tragické kapitoly novodobých židovských dějin, z tohoto neštěstí v ještě větším neštěstí, ovšem kremelská propaganda vyvodila naprosto absurdní závěr: Historická tragédie podle ní spočívá v tom, že pokud byli za druhé světové války někteří Židé donuceni podílet se na zločinech (v rámci kolaborace s nacisty), pak prezident Zelenskyj, spekulující o svých (židovských) kořenech (sic!), to dělá zcela vědomě a dobrovolně.

A co že vlastně dělá?

Sám se schovává za svůj (židovský) původ a kryje tím skutečné neonacisty, duchovní a pokrevními dědice katů svého lidu.

Dodejme: takový je tedy důvod ruského agresivního vpádu na Ukrajinu a barbarského chování ruských vojáků vůči Ukrajincům – to všem v rámci denacifikace země.

Ruské prohlášení pokračuje: „Židovský původ (ukrajinského) prezidenta není zárukou ochrany před bujícím neonacismem v zemi.“

A přechází do útoku. Ptá se: Toto Lapid a jeho kabinet nevidí? (Detail: Není to jeho kabinet, ale Bennettův.) A obviňuje: Izraelské vedení cynicky ignoruje epidemii ničení a hanobení památek skutečných spravedlivých mezi národy – vojáků Rudé armády, kteří zastavili holocaust a zachránili židovský svět. Kolikrát prý si v této souvislosti předvolalo izraelské ministerstvo zahraničí velvyslance Polska, Bulharska, pobaltských zemí a samotné Ukrajiny, aby ji tlumočilo ostrý protest?

K tomu několik poznámek.

Při vší úctě – vojáci Rudé armády nebyly jedinými bojovníky proti nacismu. Také jejich kolegové v ostatních armádách Spojenců zaslouží úctu a vděčnost. Všichni společně a obrovskou.

Totéž platí o zastavení holocaustu a záchraně židovského světa. Co se Rudé armády týká, zastavení holocaustu nebylo jejím primárním posláním, tím byla porážka nacistického Německa. Osvobození koncentračních (vyhlazovacích) táborů bylo souběžnou součástí této mise. Židovský svět byl ohrožen (a Spojenci jen částečně zachráněn, holocaust byl zastaven příliš pozdě – to není výčitka, jen popis reality) pouze v Evropě, nikoli například na západní polokouli.

Především ale: je lež, že Izrael cynicky ignoruje ničení památníků věnovaných památce Rudoarmějců. Vyčítat právě jemu, že při každém takovém hanebném excesu nevznáší u příslušných ambasadorů ostrý protest připomíná hledání klacku, chceme-li psa bít. Pokud by někdo měl protestovat, pak Moskva. Dělá to důsledně? To si netroufám posuzovat.

Podstatné je něco jiného. V Izraeli se osvoboditelé, z logiky vývoje druhé světové války a teritoriálního rozmístění spojeneckých sil především sovětští osvoboditelé, těší nezměrné úctě a vděčnosti. Jako příklad mohu uvést odhalení památníku obráncům Leningradu v Jeruzalémě v lednu 2020. Mimořádně působivé a dojemné ceremonie se tehdy zúčastnil i leningradský rodák – ruský prezident Putin. O akci informovala agentura TASS (obr. 2) a na YouTube je ke zhlédnutí záznam této téměř dvouhodinové akce (ODKAZ).

… obr. 2/

Rusko od letošního 24. února předvádí světu svoji ďábelskou tvář. Ta je den ode dne příšernější. Vypadá to, že má pravdu prezident Miloš Zeman, který o Rusech (politickém vedení) v televizi FTV Prima 1. května řekl: „A oni se ukázali býti blázny.“ Nejnovějším důkazem budiž slovní provokace vůči státu, který dosud nepatřil k nehlasitějším kritikům ruské agrese (a byl za to plísněn ze všech stran).

Inu, kdo dobrovolně vstoupí do bezedné jámy plné smrdutého bahna, nemůže čekat nic jiného, než se se do ní bude nořit hloub a hloub.

Závěrem slova izraelského ministra zahraničí Yaira Lapida: „Hitler nebyl Žid a Židé nezavraždili mého dědečka v Mauthausenu. Udělali to nacisté a všechna tato přirovnání (Židů) k nacistům jsou neodpustitelná a absolutně nesnesitelná.“ Dodal, že je zapotřebí, aby se Rusko omluvilo Židům – památce těch, kdo byli zabiti. Lavrovovi doporučil, aby četl „knihu historie“ místo šíření falešných antisemitských fám.

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial