Měsíc na čáře aneb válka ve světě i v nás

Pro eventualitu trestního, kázeňského nebo jiného řízení a pro všechny špatně naladěný osoby musím zde uvést poznámku, že následující text je umělecká tvorba ve formě sci-fi a jakékoliv podobnosti s reálnými skutečnostmi jsou čistě záměrně náhodné.

Pro inteligentní čtenáře se zdravým morálním kompasem a rovnou páteří nemusím žádné poznámky dodávat, jelikož tito lidé výše uvedenou poznámku pochopí.

Před nějakou dobou, krátce na to co začala okupace Ukrajiny, jsem začal toto téma celkem sledovat s opravdu nepříjemnýma pocitama, že je něco takovýho v dnešním světě v Evropě možný. Jak jsme se trochu rozkoukali co se děje, s manželkou jsme ihned poslali nějakou finanční částku na pomoc Ukrajině jak na humanitární tak na vojenský účely. Manželka po dětech vybrala nějaké hezké oblečení a další věci co děti již nenosí, drogerii a spoustu dalších věcí co humanitární organizace poptávali a jala se tyto prostředky zasílat všude možně. Prostě snaha pomoci co to jde s našimi omezenými možnostmi, ale každá snaha se počítá.

Krátce na to jsme s kolegou zjistili, že v práci hledají dobrovolníky, kteří by v rámci služby jeli na měsíc na Slovensko-Ukrajinskou hranici vypomoci s migrací a dalšími věcmi spojenými s válkou. Když jsme tuto informaci či spíš žádost s kolegou uviděli, jen jsme se na sebe podívali a řekli si „Jdeme do toho? Ok, napiš nás, ale stejně nás nevyberou, jede jich z republiky jen omezenej počet a bude se hlásit jistě mnoho lidí jako na jiný mise v zahraničí.“ Druhej den nám bylo sděleno, že jsme byli vybráni – kupodivu se moc lidí nehlásilo, protože zatímco do jiných zemí v době klidu a míru se kolegové hrnuli nahrabat na odměnách, přesčasech a dietách, tak v momentě jak to někde smrdělo válkou a vyhlášeným nouzovým stavem v ČR, kdy vám nařídí přesčasy odmakat zdarma a vzhledem k finančnímu stavu v ČR odměny nebudou, takže jen něco málo navíc na dietách, hned se řady stovek zájemců zúžily na pár desítek srdcařů. Naše důvody tak nebyly primárně finanční, ale takový, že ve světě kousek od nás je bordel a máme možnost trochu pomoci, mno a také získáme informace i jinak než z médií, odpočineme si psychicky od „stereotypní“ práce doma jinou činností a od pracovního kolektivu, kde už je trochu ponorka a i od manželek na mateřské a uděláme i něco užitečnějšího než plnit kvóty vyškubaných pokut. Sice mne mrzelo, že promarním po dobu mise naše manželský výročí, 3. narozeniny dcery a 6. narozeniny syna, ale bylo nás potřeba jinde a po návratu domů jsem si říkal, že jim to vynahradím.

Doma v rodině samozřejmě s mojí účastí v podobné akci nebyli nadšení prakticky nikdo, nicméně, to k tomu patří když si nabrnknete policajta, že holt slouží tak jak je potřeba aby dělal třeba nějakou práci z kanclíku firmy naproti přes cestu kde jen popíjí kafe a vyplňuje papíry nebo řeší zakázky.

Nemohu zacházet do konkrétních podrobností, ale spíše se to pokusím shrnout do nějakých obecných subjektivních mých vlastních dojmů, prožitků a vlastních názorů získaných na základě informací z prvé či druhé ruky nebo z osobních zkušeností.

  • Kolektiv našich kolegů – byl fajn, opravdu se většinově našli podobně ladění lidé i když z různými zaměřeními, které doma vykonávali (od dopraváků přes cizináře a obvoďáky až po zásahovku). Člověk se tak v době služby mohl spolehnout na kolegu a v době volna jste si rozuměli s fajn kolektivem. Nicméně v každým kolektivu, byť sebemenším se občas najdou názorově lidi jinýho zaměření, kteří si musí uvědomit jestli přijeli pracovně nebo na dovolenou a že hold v každým kolektivu se tu a tam najde i nějakej ten blbec.
  • Naše vedení – Po víc jak dekádě „u firmy“ jsem asi poprvé zažil jaký to je mít slušný vedení, který má můj přirozenej respekt a disponuje lidským charakterem. Něco ve smyslu „chci po tobě, abys dělal svou práci jak máš, abys byl slušně oblíkanej, slušně vystupoval a dělal republice čest, na oplátku se ti budu snažit vyjít vstříc, když budeš něco potřebovat neboj se na mě obrátit, nebudu ti házet klacky pod nohy, nebudu tě ponižovat a honit si ego a budu s váma se všema jednat stejně“. To je něco na co opravdu nejsem víc jak deset let zvyklej, spíše na pravej opak těch benefitů a navíc s ad absurdum požadavky. Takže každopádně další příjemná změna, škoda, že jen na měsíc.
  • Východní Slovensko – i když jsme se Slovákama sousedi a prakticky bratři, je tu obdobná mentalita, je však vidět ta nižší životní úroveň běžných lidí, není to úplnej extrém, ale znatelný to je. Koneckonců Němec když přijede do ČR bude mít co se životního standardu taky jiný dojmy. Co mě, ale přijde nepochopitelný, je ten bordel – odpadky kam se podíváš. Náš systém zpracování odpadu v ČR je na fakt slušné úrovni a morálka lidí v třídění recyklovatelnýho odpadu je obrovská, na Slovensku je to problém – prostě bordel všude, recyklace na mizerné úrovni daná i špatným systémem svozu a zpracování, atd. Bordel neřeší ani zálohovaný pet lahve nebo plechovky – zatímco u nás udělali analýzu, že se zálohy na tyto věci nevyplatí, protože veškerá logistika s tím spojená je nákladnější než to, že občas někdo něco odhodí a musí to jinej uklidit, na Slovensku to byla asi jediná šance jak donutit lidi aspoň k tomu málu. To, že je bordel celostátní problém jsem si potvrdil i po zkušenostech z Bratislavy z dob středoškolských. Co se mi naopak líbí, je, jak mají vycepovaný cigány (nemyslím tím romy, tzn. lidi jiné barvy pleti co se snaží fungovat v souladu se zdejší majoritní kulturou), myslím tím bandu lidí co dělá bordel a způsob jejich fungování, chování a jednání není v souladu se společenským řádem a celkem razantně vybočuje z normy. Prostě tady mají tihle jedinci k policii respekt, zatímco u nás má každej plnou hubu keců a práv, tady si uvědomují i svý povinnosti. Zatímco u nás nafetovanej cigán rozmlátí auta a zbije lidi a když ho policie v klidu zatkne, najde se milion našinců co házej na policajty špínu jak ho chudáka omezujou a jsou na něj zlí, tady cigáni na fet nemaj tolik prostředků a když se s nima funguje „na hrubý pytel hrubá záplata“ tak zde nedělaj sluníčkáři takový prostesty, protože zde ještě funguje selskej rozum v týhle oblasti (samozřejmě je to pode zákona, není tady žádnej džihád ani šikana ze strany slovenské policie). Ale abych nekřivdil jen té jedné skupině obyvatel, ono je to prostoupený víceméně větší částí společnosti podobnej postup. Dalším nezanedbatelným faktem je – čím víc na východ, tím víc věřících a větší důraz na náboženství – když chcete vidět něco hezkýho, jdete okouknout kostel, když chcete jít na místo, kde není hromada bordelu, ale naopak je to tam velmi hezky upravený, jdete na hřbitov. Daleko více vnímají Slováci náboženský svátky, zatímco pro většinu našinců je to vidina volna nebo chlastání, na Slovensku se to více nábožensky prožívá. Složení a mentalita obyvatelstva nicméně obdobně kopíruje jinak tu naši. Co se slovenských kolegů týče, je to to samý jak jsem se vyjadřoval ke složení společnosti – v rámci naší mise jsme se setkávali vesměs s fajn kolegy s kterými se dobře sloužilo a spolupracovalo. Nemůžu říct, že bysme se setkali s něčím špatným z jejich strany, spíše naopak, prostě dobrá zkušenost. Trochu nezvyk pro nás byla dvojjazyčnost zdejší populace i kolegů – jejich schopnost na jihovýchodních hranicích přecházet, i v rámci jedné věty, plynule ze slovenštiny do maďarštiny a naopak, zatímco na severovýchodní hranici ze slovenštiny do ruštiny a naopak, to mě občas trochu rozhodilo v komunikaci. Snaha naučit se byť jen jediný slovo maďarsky byla zcela zbytečná. Co musím uznat je pečlivost, dochvilnost a velká poctivost slovenských kolegů, ne že by to u nás nebylo, ale tady se člověk setká někdy s až velkou mírou onoho jmenovaného.
  • Ukrajina a vše kolem ní – asi nejpodstatnější bod a to hlavní kolem čeho se tato mise točila. Shrnu to asi takto – ruský média prezentují jak denacifikujou Ukrajinu a všechny osvobozují. Naše média to vykreslují zcela opačně. Nebudu daleko od pravdu když řeknu, že nacistů je na Ukrajině asi tolik, co u nás (už minimálně například v Dělnické straně – DSSS). Měla by být ČR taky denacifikována? Tohle byl spíš takový dotaz na proruský šváby v naší zemi. Věc se má tak, že Ukrajina taky má určitý složení a strukturu obyvatelstva – inteligentní člověk si to uvědomuje, blbec vidí skupinu černochů na hranici nebo manželku politika s milionama v kufru a má hned jasno o všech 40 milionech lidí v jedný škatulce. Inteligentní člověk a člověk co tu někdy dělal uvidí následující věci – lidé s životem sbaleným v kufru, kterej si vzal s sebou to nejcennější co unesl a mohl, lidé kteří 14 hodin stojí ve frontě na celnici než je odbaví, aby je vpustili do země, kde se je nikdo nepokusí hned tak zabít, znásilnit, zmrzačit a okrást. Těžko to počítat, takže jen hrubým odhadem – 90 % lidí jsou ti co jsem výše popsal, ženy a děti, starší lidé apod. … ve zbylých cca 5 % se jedná o kamionový přepravce zboží a cca 5% Ukrajince v Mercedesech, Bavorácích a Teslách co si jedou na západ nakoupit, na dovolenou, na diskotéku, holky co si jedou přivydělat šlapáním na západ apod. takže ano, najdete všechny možný skupiny obyvatel, ale prakticky téměř všichni či drtivá většina patří do té zbídačené skupiny co se jen chce zachránit před válkou, lidé co nic špatného neudělali. Na naší straně, respektive na Slovenské, se shluknulo spoustu dobrovolníků jak osobně tak i organizací jako Charita, Slovenský červený kříž, které těm co to potřebují, nabízí po přechodu hranic nějaké základní věci jako potraviny a nápoje, přikrývky, možnost si odpočinout ve stanu s vytápěním (málokdo z nás si umí představit s ročním dětmi jít xy kilometrů několik desítek hodin v mrazu a mrholení se životem v kufru ze dne na den z místa kde opustili sůj domov a rodinu, kdy většina z toho už nejspíš neexistuje). Pro závistivce musím uvést – opravdu se nejedná o luxusní restaurace a vyhozený prachy za kaviár a chlast, ale základní slušné potraviny, teplé jídlo a teplé nealko nápoje, který však jsou pro tyto lidi k nezaplacení. Nicméně tyto organizace a dobrotiví jedinci překvapili i nás jako policajty, kdy i vám nabízej kafe, čaj nebo bagetu když tam celý dny stojíte na čáře a hlídáte, aby ta logistika nějak fungovala a i jejich stánky, aby jim to místní cikorky něco neukradli. Nebo když u vás zastaví auto, z něj vyleze nějaký místní chlapík a začne vám tam skládat doslova celý kartony RedBulů, oplatek apod. co sám jen tak z plezíru nakoupil za svý nemalý peníze pro vás a pro kolegy, za vaši službu na hranicích, jen vám to předá, poděkuje, popřeje mnoho sil a odjede. Prostě vidíte, že lidé jsou schopní opravdu dobrých věcí a zcela nezištně. Naopak jsou tu i tací strýčci a podnikavci co ráno vyzvednou šikovnou slečnu o generaci mladší na hranicích svým Porsche Cayane, a večer ji spokojeně přivezou zpět, aby se zas vrátila do svý země (víc bych to asi nerozváděl, nechť každej využije fantazii). V době volna si telefonujete nebo píšete s rodinou a zcela logicky se musíte vystřídat tématům týkající se práce, kdy jste vázání mlčenlivostí, přičemž jste se zúčastnili nebo jen byli pozorovatelé něčeho, na co se vztahuje mlčenlivost nebo se jedná přímo o tajný věci, abyste si pak druhej den přečetli na Novinkách nebo v jiných médiích, co že to bylo posíláno za vojenskej či jinej materiál na Ukrajinu. Na druhou stranu chápu utajení během logistických operací a stejně tak chápu informační válku, kdy ti nahoře nejlíp vědí kdy, co a z jakýho důvodu lze pustit na veřejnost a to z taktických a jiných důvodů. Shrnu to asi takto – sledujte naše veřejnoprávní média a ověřené zdroje, to co tvrdí o válce na Ukrajině odpovídá realitě. Naopak to co hlásá Kreml, to je kýbl sraček a propagandy pro lidi na výplach mozku, které věří už jen úplně vymletí idioti. Ukrajina má 40 milionů obyvatel – máte tam slušný lidi, máte tam grázly, máte tam zloděje i vrahy (tak jako u nás), kulturně jsou nám, ale bližší než lidi z muslimských zemí, Ukrajinci jsou velmi podobní lidé jako my i jejich kultura. Co je problém Ukrajiny a postsovětských zemí je korupce. Prostě bez obálky nevyřešíte na úřadě pomalu nic, ani u doktora nebo jinde. Tento fakt už vím i ze své bývalé práce před 15ti lety od více tehdy ukrajinských kolegů – nicméně je fakt, že Ukrajina se za poslední roky o dost zlepšila po Majdanu v téhle věci, a i když je na mnohém pracovat, situace se v oblasti korupce a jejího potírání lepší. Za tu dobu co strávíte na čáře Slovenko-Ukrajina, přijdete do kontaktu se slovenskými kolegy, kteří zase přijdou do kontaktu s ukrajinskými pohraničníky. Jedná se o lidi, jako jsou já nebo vy, jsou to lidé z davu, lidé střední třídy. To co se dozvídáte přímo nebo částečně zprostředkovaně je něco hroznýho, zjistíte, jak to tam vypadá posledních 8 let na Ukrajině, ano jsou tam rozpory ve společnosti (u nás se taky hádaj Okamurovci, Babišovci, Piráti a ODSka, ale taky se nevražděj mezi sebou, žádná genocida ruskýho obyvatelstva na základě jejich řeči apod. tam není), zjistíte, jak děti vyrůstají s válkou, jak ráno jdou děti do školy a lidé do práce když na jednom poli jsou v zákopech tanky ruský a na druhým poli ukrajinský, kteří po sobě střílej a lidi choděj kolem a fungujou, zjistíte jak to tam fungovalo osm let a jak i to bylo něco hroznýho – v představě když to srovnáte s tím, co se teď děje, je to něco příšernýho na co není dost silný slovo co by to vystihlo. Válčení po anexi Krymu maj na svědomí žoldáci podporovaný rusama od roku 2014 a sráči z Doněcka a Luhanska co si chcou urvat svoji moc, Ruskem stanovení správci v té zemi nechcou ji zvelebovat a alepšit lidem život, ale nahrabat moc a prachy, neválčej řadoví lidí ze zemljanek s kterýma Ukrajinci normálně fungujou. Jeden kluk z Ukrajiny co bojoval za svou zemi, kde na východě rusáci rozstříleli celou jeho četu a on jedinej se vrátil od krve a vnitřností svých kamarádů, sedí naproti vám, jde do práce a omlouvá se, že není schopnej za střízliva fungovat, ukrajinský vedení mu tu trochu v žíle tolerují a přesto, že funguje tak ani pod vlivem není schopnej vám říct, co všechno za zvěrstva tam viděl a ruce se mu nepřestávaj třást. To co dělaj rusáci, to není válka, to je genocida, je to vyhlazování obyvatel s vymýváním hlav lidí, který k tomu využívaj. Ukrajina se před pár lety rozhodla, že chce směřovat své fungování západním směrem, směrem k západní demokracii místo východní diktatury a Putin chce svoji državu kvůli moci, zdrojům apod. Prakticky všechny země světa, krom asi 5ti diktatur, odsoudily Rusko, miliony lidí utíká z Ukrajiny, co je tohle kurva za denacifikaci a osvobozování? Tisíce mrtvých civilistů – to si jako myslíte, že Ukrajinci znásilňují a vraždí a ničí svou zemi jen, aby vypadali ukřivděně a někdo jim poslal nějakou zlatku? To si myslíte, že všichni ti co na média vypovídaj jsou herci? Tvl tak to je potom největší kompars v historii kinematografie! Někdo říká, že je Zelenskyj herec? Říká Vám něco jména Ronald Reagan? Rusáci furt omílaj batalion Azov – kdybych chtěl svou zemi naučit vařit, zaplatím si nejlepší kuchaře, aby je to naučili, když budu chtít naučit lid se bránit, ne útočit ale bránit se, pozvu si nejlepší žoldáky, aby naučili i seniory nabít zbraň a vystřelit, než se nechat pobít! Rusko kydá kraviny, že se cítí ohrožený Ukrajinou, protože prej Ukrajina plánuje výrobu jadernýho arzenálu? Rusko s mnohonásobně větší armádou, zemí i zdroji, Rusko co má víc jak 6 tisíc atomovek a Ukrajina ani jednu se cítí ohrožený? Jak je možný, že sousední Rusko má šest tisíc atomovek a Ukrajina žádnou, necítí se Ukrajina ohrožená Ruskem i kdyby tam rusáci nevpadli? Jak může některá země povašovat svoji suverenitu nad suverenitu jiné země? Nic není černobílý, ale v případě Ruské okupace Ukrajiny se jiný barvy hledaj jen těžko. Ve finále za vše může politika – vždy je to politika nebo náboženství, ideálně kombinace obojího. Putin si dovolil co si dovolit mohl – uplacení politici Evropy zaty roky, kterým stačí sem tam milion aby pro něco hlasovali nebo nehlasovali, bývalej kancléř Německa Schröder odstavil v Německu desítky jaderných elektráren a nastolil zemi i EU závislý na ruským plynu, aby na konci funkčního období zasedl v dozorčí radě Gazpromu, atd. Lidi na celým světe vesměs na politiku serou, nejsou dost kritičtí a nejsou dost zvídaví, prostě je jim to u prdele, ale jen do té doby než je něčeho příliš a přeroste to ve válku nebo nějakou krizi. Pak se hledaj viníci, ale viník je každej z nás – lidi se maj vzdělávat, mají se zajímat o veřejný dění, mají politiky kontrolovat a být k nim kritičtí a vyžadovat po nich, aby nesli následky (jak pravil Karel Kryl – politikům se nevěří, politici se kontrolují a kdo věří politikovi, ten je idiot). Když se podívám kolem sebe, na facebooku do komentářů, najdu takový množství idiotů na naši současnou vládu aniž by byli schopni kvalifikovat a kvantifikovat dostupný data za poslední dekádu, takový idioti co komentují ekonomický otázky a přitom ani sami neumí pořádně násobilku, proruští švábi s jednoduchým řešením, sobečtí a zakomplexovaní jedinci, který zajímá jen vlastní prospěch, rádoby vlastenci co oberou vlastního souseda, naivní trotlové co velebí našeho Babiše jakožto prokázanýho stbáka, práskače, zloděje a mafiána, lidi co velebí toho trotla Okamuru co jen parzituje a přitom co splodí to je kokotina největšího kalibru (viz. Zákon o povinně prodávaných tuzemských výrobcích, díky bohu zrušenej senátem) apod. Z toho mi je na blití taky, protože to je příčina veškerých problémů, to co se stane potom, to je následek. A mám další vzkaz pro všechny proruský šváby – ať už jsou Ukrajinci jakýkoliv, ať už je tam korupce, ať už Zelenskej (jako náš Babiš a tisíce jiných) pral prachy přes offshory, i kdyby se tam lidi ojebávali skrz přízeň k Rusku nebo já nevím čemu, žádná země, ani Ruská federace nemá právo tam vlítnout a začít to tam bombardovat, vraždit, krást, znásilňovat a dělat tam bordel! Nemají absolutně žádný právo srát se do jiný země dělat tam „pořádky“! A kdyby se mělo něco vykonat, měly by to odsouhlasit státy OSN a shodnout se na tom celej svět (tady se svět shodl na tom, že Rusko je agresor). A pro ruský šváby co budou chtít zmínit bombardování Jugoslávie apod. – neříkám, že něco takovýho schvaluju – ale filozofie „když se někdo chová jak debil, tak mě to opravňuje k tomu samýmu“ to je prostě píčovina, v tom případě nejste lepší, jste úplně stejnej, ne-li ještě větší debil. Mohl bych toho napsat ještě vela, ale už tak jsem se rozepsal víc než je zdrávo. Při vzpomínce na povídku Vyšší princip, že vražda na tyranu není zločinem, doufám a apeluju na všechny vlády světa, že se svět shodne na tom, aby zlikvidoval Putina a další vedoucí agresory a podpořil tuto likvidaci a klidně těm, co tyhle šmejdy odstraní, ať zajistí bezstarostnej život na Bahamách do konce života. Kdyby někdo sejmul Hitlera už ve třicátých letech, taky by nezařvalo spousta nevinných lidí. Tak jako je potřeba useknout hlavu hadovi a vyřešit následek tohoto zvěrstva, tak je potřeba vyřešit příčinu tak, aby řadoví lidé, řadoví občané a voliči všech zemí se vzdělávali, informovali a vhodně vybírali svý volený zástupce a ve své zemi usilovali o demokratickou a spravedlivou  společnost, kde nebude oslavovaná výše výsledků jedince a jeho fištrón jak s někým vyjebat, ale jeho morální kompas – tímhle bych chtěl odkázat na moc hezkou větu z filmu Hobit: Neočekavaná cesta, kterou pronesl Gandalf … „Saruman věří, že pouze velká síla může udržet zlo pod kontrolou, já přišel na něco jiného, zjistil jsem, že spíše drobné, všední činy obyčejných lidí mohou zastavit temnotu, obyčejné projevy laskavosti a lásky“.

 

 

 

 

 

 

Subscribe
Upozornit na
guest

15 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Karel Kobelík
Karel Kobelík
1 rok před

Osobní postřehy jsou zajímavé. Hodnocení týkající sa širšího dění jsou stranící propaganda ala Radio Jerevan.

Vladimír T. Gottwald
1 rok před

Upřímně Vám děkuji za tuhle Vaši zprávu! Už jsem starej a bolavej, sám bych to už osobně nezvládl, poslal jsem tedy jen nějaké honoráře na konto zbraní pro Ukrajinu, a smekám před Vaším rozhodnutím pomáhat osobně. Ale zjistil jsem, že Vámi uváděná fakta se v podstatě velmi blíží (neřkuli shodují) s mou laickou představou z dálky. Nepočítám v to, že tenhle měsíc jsem měl krátkou šňůru několika představení na Slovensku, protože za za těch pět dní jsem toho mohl posoudit jen málo.
A to finální gandalfovské poslání s Vámi podepíšu.

Vladimír T. Gottwald
1 rok před

Leckdy je ovšem poněkud problém i v tom, že tuzemští žurnalisté namnoze neumějí (či nechtějí) rozlišovat mezi zpravodajstvím a komentářem, a do zpráv tak přimíchávají své osobní postoje. Čímž ovšem u posluchače či čtenáře znevěrohodňují i souběžně zveřejněná fakta, byť by byla i ve shodě s realitou. Ale to je choroba, která bují v našich zemích už přes osmdesát let, navzdory tomu, že půlstoletí levicových totalit skončilo (či na čas se omezilo) po devětaosmdesátém. – Čest výjimkám!
Laskavé dny vinšuju!

Vladimír T. Gottwald
1 rok před

Taky už se pár desetiletí žurnalistikou obvykle nepřiživuju, nanejvýš občas svými čmáranicemi (třeba tou v dnešním Reflexu). Ale na zprávách jsem se nepodílel nikdy, takže jsem se klidně směl a smím za svůj názor postavit.
😉
Vám hodně sil a Zdraví!

Hana
Hana
1 rok před

Hodně zajímavé. Děkuji, že jste se s námi podělil. A z vašeho textu vane “dobrý vítr”. V poslední době mi dost chybí.

Jan Šik
1 rok před

Děkuji za zajímavý článek. Hezkou neděli

Martin Přibyl
Martin Přibyl
1 rok před

30.4. by bylo pěkné datum.

Hana Rybnická
Hana Rybnická
1 rok před

Moc zajímavý příspěvek. a opravdu jen na okraj k té dvoujazyčnosti: Do poloviny 20. století byla dvoujazyčnost (česky-německy) samozřejmostí v Brně, Praze a řadě českých měst a regionů. Legendární moravští „textilní baroni“ měli své kořeny v historickém rakouském Nizozemí, tedy dnes Porýní, Holadnsko a Belgie. V těchto brněnských rodinách se po generace hovořilo francouzsky, německy a česky. Dnes se moravský pohraničník se svým rakouským kolegou dorozumívá víceméně školskou angličtinou.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial