Jak mě náhlí dobroserní vysvětlili, co ten pojem znamená

Dalo se to čekat. Ti, co se mohli pominout z obou Vašků Klausů, kdo tu léta měkčili a manipulovali, kdo to  jako chartisté nikam nedotáhli, trochu vyčkat a šup do Havla. Ale nejen oni mě poučují o dobrosru. Dobroty nějak na mě moc

Pominu už v hlubším rozboru lidi mně známé z blogu Idnes, které se dalo čekat, jak budou mít pro všechno na světě ZASE vysvětlení. A zase šikovné. A kdo se pod nimi ZASE jimi v tak ZASE rozumném pohledu na věc – tady války na Ukrajině – cítí zastřešený. Stačí si rozkliknout (pro mnohé do ní v kyselosti vůbec vstoupit) – diskuzi u paní Valíkové, netřeba rozvádět víc. Opět se odvádí pozornost… atakdále.

Vezmu to tentokrát povšechněji. Zajímal mě dokola cpaný názor pana Vlka, chartisty. Inu nerada na tohle obkročmo vtahování do „rozumných náhledů“ naskakuji, holt jsem ale tedy cíleně četla i Parlamentní listy. Zajímalo mne, co ZAS.

Pan Vlk se snaží učinit poctivou analýzu, kde se – přiznávám, přistihuji, že s ním i souzním, ale to bych zas z celé věci nesměla cítit tu ucintanou snahu velebit Klause i Zemana, jak ač sebepřiznaní idioti – pan Vlk se považuje za poloidiota – přeci jen viděli dál než my mnozí ubozí, co hledáme trolly a kolaboranty a pohlaví . A co jsme byli léta měkcí jako ten pitomec dobroser Havel.

V článku je velmi kritický postoj k Západu, a tam říkám, nalézám i cosi pravdy. Ostatně jakož kdysi označená za nekonečného levičáka, jsem i já kdysi spatřovala – bez omluvy útoku na Dvojčata – že Západ opojený svou velikostí skutečně cosi podcenil. Kdy ti primitivové arabští nad naše americké možnosti s nějakou papundeklovou výbavou a životním stylem nemají. Jakož nevíme, proč chápat jejich nějakou frustraci. A jak ji brát aspoň maličko vážně v předpokladech. Až jsme se pak divili, co dokáže zrůdný lidský mozek, kde se ani na vlastní obětování nehraje, no koho by tohle napadlo…tohle my kulturní nejsme zvyklí brát v potaz. Přesněji, nebyli jsme a už si bohužel zvykáme.

Chartista Vlk říká něco obdobného a s tím bohužel neleze tak úplně nesouhlasit. Západ skutečně zůstal příliš dlouho ukonejšen, že ze strany Putina se k nám nese vyhrožování, co se rovná žertům, že Západ je jaksi ve všem dál… A že naprosto nevnímáme jednu věc – a pod tu se bohužel podepíšu zcela –  že systém frustrace je veden komplexem méněcennosti – když oni přeci v historii osvobodili od nadvlády toho a toho a národ ten a ten, a dokonce to oni jsou přece tou pravou hybnou silou konce druhé světové války, a to za skutečně strašných lidských obětí. A dokonce oni přece chtěli zabránit v osmašedesátém vzniku nějakého nového válečného imperialismu, který nikdy k ničemu dobrému nevedl. Nevděk. A obyčejný Rus to takhle zkrátka má.

K tomu dodávám už zcela za sebe, že je tohle právě ta věc, která je podstatou katastrofy a dost významná. A  že nevidím budoucnost vůbec dobře. Podcenění vštípené mantry. Té věříme v rámci národnostní mapy rádi z podstaty věcí každý – co Čech – to muzikant, zlaté české ručičky, jsme nejlepší skláři a nejlepším pivem na světě je dobře načepovaná plzeň…Netřeba činit reálnou analýzu.

Obyčejný Rus je zkrátka dlouhodobě ponořen umnými vysvětlovánkami v trvalé křivdě a smutku a v nevděku Západu. Jako takovému stačí pak geniálním tahem říct – jede se na cvičení, ukázat posléze ruským matkám, co se jejich synovi stalo na pouhém nezávadném cvičení v místě ruských nepřátel a mít tímhle geniálním (Putinovým) tahem jednu jistotu. Že ukrajinským konfliktem může být dosud žijící vyčerpaný voják právě na základě vzedmuté role spravedlivého a potvrzeného hněvu dokola obměňován. A dokola být na území Ukrajiny v případě své smrti vždycky dalším hrdinou vedeným spravedlivou pomstou nahrazen. Přesila k časem unavené Ukrajině, a dobře že vznikají legie. Právě i z tohoto důvodu. Smekám…

Nebudu pitvat Západ, ani Havla v jeho touze, aby zbraně strašlivých dopadů zmizely. Byl by označen za dobrosera. Já ho mám ráda a za cestu nastoupenou po boku jiných jako člen NATO mu právě neskonale děkuji.

Já vidím dnešní dobroserismus jinde a maličko na něj upozorním. Nemůžu říct, komu je bytostnější, protože se do něj schovají rádi jak ti mí předobří havloidní, tak ti, co je jim tohle náramně k duhu.

Trochu žasnu, jaký styl to zase jedeme a jaký si ale už nikdo nemůžeme dovolit..

Když se zeptala Lucie Výborná Petry Procházkové na sankce, řekla známá válečná zpravodajka, že  bez ohledu na to, že tu u nás má děti svých ruských přátel – a že těch ruských přátel dost má – sankce by se i jich dotknout měly. Měly by…Nedá se nic dělat. Fascinuje mne naše dobrota, kdy se ujmeme spravedlivého výkladu – a já jsem zhlediska domýšlených dopadů pro, ale než velice zdůrazňovaná sounáležitost především a na prvním místě s ukrajinskými dětmi, se ve školách má šířit, jak je nutné dětem vysvětlovat hlavně to, že ruský spolužák za nic nemůže. U mě je skutečně na místě druhém… Na Václavském náměstí se ozývá připomenutí, jak někteří Rusové raději ani na ulici nemluví, jak musíme rozlišovat. Láska nebetyčná . Jsem vpodstatě stejného názoru, jen s tím, že pardon. Na první lajně mě má zajímat dítě a člověk ukrajinský a ruský to nadávání holt chvíli vydrží. Není totiž v nastálé situaci Bůh Nebůh nic snadnějšího se téhle mantry – jakési nově vznikající možné „genocidy“, chytit coby lejno košile právě těmi, co na chvíli z prostorů sítí zmizeli a někam zalezli – a začít na tom stavět nové základy, z nichž tak rádi berou všichni proruští leštiči klik. Koneckonců Němec si svůj díl, ač s ním dávno nemá nic společného, nese prakticky dodnes. A naučil se leccos trpělivě snášet, když holt je občan národa, který si do popředí kdysi zvolil vraha se vztyčenou paží, kreaturu nedozírných rozměrů. Celá léta tohle pečlivě rozlišuji. Jenže…

Myslela jsme, že vykvetu, když jakýsi politik řekl naplno, co si myslí o Putinově konci  a snesla se na něj vlna kritiky, že přece jsme demokraté a civilizovaný Západ, že přece musí tato dávno potvrzená zrůda projít spravedlivým soudem a ne rovnou oprátkou nebo kdy se někdo splete ve střelbě.. A aby tento politik odstoupil ze své funkce…Jeden by tu rád připomněl Saddáma Husajna a jeho konec. Zkrátka se středověkým vládcem středověkých způsobů  vám nakonec nezbude než bavit se stylem středověké odpovědi a neříkejme, že o tom nepřemýšlíme každý druhý. Zvláště, jsou-li mu jakákoli moderní vyhodnocování situací na základě konvencí lidských práv zcela ukradené a písmem nečitelným z vesmírných galaxií. Budu se tu pohybovat v nepříjemném manipulačním klišé, ale jak to říká jeden kantor se zamlženými brejličkami – vražda na tyranu není zločinem.

Tak nevím, situace je zase trochu tam, kde byla. Manipulátoři, co mají strach z označení kolaborantů se zase ohánějí literárním dílem Škvoreckého, kde se honí kolaboranti. Láska je nejdůležitější .. no ten strach je paní  V plus V půvabný:)), a zase tu bohužel roste další sorta, která spatřuje lásku a dobro tam, kde na to bezmoralitní společenství kolem jednoho politika v životě neuslyší. A kdy na přepečlivou lásku teď už vážně můžeme zajít.

Zpátky ovšem k těm, jichž si vážím skutečně málo.

Že se sice splachují viny, a to jemným – nesouhlasím, chápu, ale zcela bez nadšení . Oč hezčí by bylo – omlouvám se. Podcenili jste vy – prozápadní a podcenili jsme my proruští. Podcenil jsem a cítím vinu.

Dobroserové jsme svým způsobem všichni. A ráda zacituji ze slov Filipa Vracovského – Ukrajina splácí náš dluh… Ostatně ony sankce, když to tak vidím,  míří na tak bohatou vrstvu, že je nyní skoro jedno, že jsou, jsou zkrátka pozdě a  dopad mít budou bohužel až časem. Ale my to potřebujeme teď.

A co se mě týká – v pocitu bližšího života v košili než v kabátu a hlavně z pudu sebezáchovy – nechci válku.  A tu liknavost Západu chápu. Ale ať už to dopadne jakkoli – jeden diktátor, který momentálně všechny drží pod krkem, mi stejně už nikdy nenechá vyhrát. Vím. Budu mít navždy pod kůží volání Zelenského o pomoc.  A budu se už vždycky před Ukrajinci maličko stydět… Ani já nejsem silná, a poctivá, jak bych chtěla.

Odporu Ukrajiny se klaním, odvaze Ukrajincům se myslím nic na světě nevyrovná.  A v celé své neodvaze mámy říct zavřete nebe nad Ukrajinou –  jsem opravdu zničená, když vím, že se jako ve středověku snaží někdo obyčejného člověka chytit do pasti a jako za středověku ho nechat vyhladovět. Tohle mě teď trápí úplně nejvíc…a brodím se ve smutku. A ve vinách.

Psáno pro Blogosféru – Sdílený virtuální prostor.

Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Filip Vracovsky
Filip Vracovsky(@filipvracovsky)
2 měsíců před

Dobrý den Radko, ano všichni vážíme.. Ukrajinci ten luxus momentálně nemají.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial