Ke korespondenčnímu hlasování

Ve čtvrtek 27. ledna se Tomio Okamura a jeho SPD postarali o další opoziční rozruch. V Poslanecké sněmovně zablokovali možnost projednání korespondenční volby. Na tu už léta čekají mnozí Češi v zahraničí.

Zajímalo mě, proč se právě Tomio Okamuro, který sám pochází z ciziny, korespondenční volbě tak sveřepě brání. Na webu SPD je k dispozici toto vyjádření, které jsem rozdělil do dvou bodů.

(1) Jsme přesvědčeni, že korespondenční hlasování je útokem na demokracii a zároveň to jsou otevřené dveře k případným machinacím s volebními lístky a podvodům při jejich sčítání. Při klasickém hlasování za plentou ve volební místnosti probíhá samotná volba v soukromí a pod dozorem komise. Při korespondenčním hlasování formou zaslání lístku poštou ale hrozí mnohem větší riziko nátlaku třetí osoby, neboť nelze zabezpečit, že volič nevolí pod nátlakem či jestli neprobíhá tzv. kupčení s hlasy.

(2) Naši občané v zahraničí, pokud chtějí, tak mohou již dnes hlasovat na jednotlivých zastupitelských úřadech.

K bodu 1. Nechci brát Tomiu Okamurovi iluze, ale „otevřené dveře k případným machinacím s volebními lístky“ jsou i při klasickém hlasování za plentou. Stejně tak ani „pod dozorem komise“ (ve volební místnosti) nelze zabezpečit, že „volič nevolí pod nátlakem“.

Co je tím myšleno? Nikdy se nedozvíme, co všechno se děje v rodinách či jiných komunitách po obdržení obálky s hlasovacími lístky. Kde máme jistotu, že se více lidí nedomluví na tom, komu dají hlas – a co horšího, že někdo nevytvoří větší či menší psychologický nátlak, kterým donutí někoho dalšího volit tak, aby vyhověl osobě nátlak vykonávající.

Příklad. V domácnosti žijí osoby A a B, lhostejno v jakém svazku. Může se stát, že osoba A má zájem na tom, aby strana XY získala co nejvíce hlasů a rafinovaným nátlakem přiměje osobu B, aby ji volila, ačkoli osoba B by ve skutečně v tajných volbách volila formaci MN. Osoba A si pak ohlídá, jaký volební lístek si osoba B vezme sebou do volební místnosti, resp. které lístky zůstaly doma. K volbám jdou společně, osoba B, pakliže je pod vlivem osoby A, si ve volební místnosti netroufne požádat o novou sadu volebních lístků (osoba A je stále nablízku) – a za plentou zasune do obálky hlasovací lístek strany XY a obálku vhodí do urny.

Formálně je tedy všechno v pořádku a v souladu s principem tajné volby. Ve skutečnosti nikoli.

Pokud bychom chtěli získat stoprocentní jistotu, že bude vše košer, musela by být zavedena jiná praxe. Domů by lidé sice dostali sadu „hlasovacích“ lístků, aby se mohli seznámit s kandidáty, ovšem ve volební místnosti by dostal každý volič jinou sadu (odlišně zbarvenou), aby nebylo možné zasunout do obálky lístek přinesený z domova; pokud by nějaký takový v obálce byl, hlas by nebyl platný. Tak by bylo možné zajistit, aby i v našem hypotetickém příkladu osobním nátlaku jednoho voliče na druhého byla tajná volba skutečně tajná. Povinností by bylo zanechat nepoužité volební lístky v „koši“ ve volební místnosti, aby nikdo nemohl dodatečně zjistit, jak kdo volil.

Pokud se to zdá někomu krkolomné a přitažené za vlasy, pak ano, je to krkolomné a přitažené za vlasy. Chtěl jsem jen ilustrovat, že i při současném modelu „nekorespondenční“ volby může docházet k nepřístojnostem. Přesto jsem nezaznamenal s hysterií hraničící výpady proti současnému modelu včetně tvrzení, že jde o „útok na demokracii“.

(Ruku na srdce. Opravdu jste se nikdy v životě nesetkali s „light verzí“ výše uvedeného, kdy se vás někdo, třeba senior v příbuzenstvu, zeptal koho volit, neb sám neví – a pak podle vašeho tipu také volil? Příslušná strana pak dostala dva hlasy – váš „uvědomělý“ a váš „doporučený“. To také není úplně v pořádku, není-liž pravda?)

K bodu 2.

Je jistě pravda, že Češi v zahraničí mající oprávnění volit do české Poslanecké sněmovny mohou tak činit „na jednotlivých zastupitelských úřadech“, jak argumentuje SPD v čele s T. Okamurou. To je relativně snadné v zemích s malou rozlohou. Ale co v případě zemí jako Kanada nebo USA?

Na obrázku 1 je informace, kterou přinesl krajanský on line zpravodaj Nový domov 2.0 (navazuje na noviny Nový domov, které již zanikly) vycházející v Torontu. Je z něj zřejmé, že Češi mohli volit do Poslanecké sněmovny loni v říjnu pouze na dvou místech: na ambasádě v Ottawě a na torontském generálním konzulátu. Obě města, jak známo, leží na východě země, v provincii Ontario.

obr. 1/

Budiž připomenuto, že volit v Ottawě či Torontu mohli Češi pouze osobně, protože korespondenční varianta dosud neexistuje. Osobní účast je náročná, z hlediska času i peněz, pro všechny, kdo bydlí ve vzdálenějších provinciích.

Zde několik čísel:

Winnipeg (Manitoba) – Toronto … 1515 km

Regina (Saskatchewan) – Toronto … 2043 km

Edmonton (Alberta) – Toronto … 2705 km

Vancouver (Britská Kolumbie) – Toronto … 3360 km

Bezpochyby je toto faktor, který způsobil, že při volbách do PS 2021 bylo v Torontu odevzdáno 115 platných hlasů a v Ottawě ještě méně – šedesát sedm. Kdyby existovala možnost volit korespondenčně, počet zájemců by se téměř jistě zmnohonásobil. Mimochodem celkově bylo v zahraničí při zmíněných volbách odevzdáno 13184 platných hlasů. Odhady říkají, že při zavedení korespondenčního hlasování by této možnosti využilo asi 600 tisíc lidí. Podstatný rozdíl.

Nejinak, pokud jde o velké vzdálenosti, které zájemce při povinnosti být ve volební místnosti osobně přítomen odrazují, je tomu i ve Spojených státech. Volit lze ve Washingtonu, DC, v Chicagu, LA a NY. Zájemce z Houstonu v Texasu to má nejblíž do Chicaga, něco přes 1500 km.

Pro srovnání: na všech čtyřech místech bylo v říjnu 2021 při volbách do PS odevzdáno 536 platných hlasů:

– 175 v NY

– 151 ve Washingtonu, DC

– 129 v Chicagu

– 81 v LA

Bylo by jich víc, kdyby se volilo také korespondenčně? Jsem si jist, že ano.

Proč Tomio Okamura a spol. tak vehementně vystupují proti korespondenční volbě? Nejvíce smysluplná odpověď: v zahraničí není o SPD zájem. Srovnejme:

Pro Piráty a STAN … 50,47 %

Pro SPOLU … 34,26 %

Pro ANO … 4,99 %

Pro SPD … 2,19 %

Nabízí se otázka, zda by byl postoj Okamury jiný, kdyby při stejných číslech bylo obrácené pořadí: SPD přes 50 %, ANO 34%, SPOLU téměř 5 % a PirSTAN něco málo přes dvě procenta. O tom můžeme jen spekulovat – a myslet si své. Není těžké si představit, jak Okamura horuje pro korespondenční volbu ve jménu demokracie pro všechny – včetně Čechů v zahraničí.

On sám s ciziny pochází (* v Tokiu) a o to víc může překvapit, že se Čechů v cizině nezastane. Vždyť v jeho rodné zemi bylo loni možné volit do PS pouze v Tokiu – a třeba Češi v Sapporu to mají do japonské metropole 830 km a Češi z opačné strany, z Fukuoky, 885 km. Nejsou to sice severoamerické dálavy, ale i tak mohou odradit. Čas jsou peníze.

Nevím jak jinde v cizině, ale podle toho, jaké mám informace z české krajanské komunity v Kanadě, mají tam o korespondenční hlasování zájem. Věřím, že se jí brzy dočkají, T. Okamurovi a podobě smýšlejícím navzdory.

Zdroje: Volební výsledky: ČSÚ – Volby.cz/Vzdálenosti: Distancecalculator.net

 

Subscribe
Upozornit na
guest
6 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Vladimír T. Gottwald
Vladimír T. Gottwald(@vladimirgottwald)
3 měsíců před

Nevím, jak by se v takové situaci zachoval Tomio Okamura, kdyby měl v zahraničí šanci na větší zisk hlasů, jemu by se to možná líbilo. Ovšem já bych byl i nadále proti korespondenčním volbám (jakož i volbám elektronickým), i kdyby voliči v zahraničí podporovali touž politickou linii i volební uskupení jako já.
Má stěžejní výhrada zůstává stále táž: dokud není možno zajistit, aby každá taková volba byla nezpochybnitelně tajná, neovlivnitelná a nemanipulovatelná, tak se mně to vůbec nebude líbit.

Pavel Landa
Pavel Landa
3 měsíců před

Doporučuji na toto téma dnešní (31.1. 2022) Petr Adler na Neviditelném psu.

Tomáš Vodvářka
Admin
3 měsíců před
Reply to  Pavel Landa

Přečetl jsem. Nicméně, lze předpokládat, že jisté části českých občanů, kteří žijí v zahraničí, je dění v ČR šumák a ti nepůjdou ani k ambasádě přes ulici. Na druhé straně je nemálo českých občanů ( a nemusí to být nutně emigranti z 1968 či později ), kteří volit chtějí. Třeba jsou dlouhodobě pracovně v tramtárii atd. a nechápu, proč by tito občané nemohli volit jen z důvodu, že nejsou ve vlasti.

Pavel Landa
Pavel Landa
3 měsíců před

Má poznámka byla pochopitelně adresována panu Stejskalovi. Už se nikdy nespletu. Sbohem.

Jiljí Záruba
3 měsíců před

Možná by stálo za to se podívat, jaké haló vyvolalo, když se zavádělo, že smějí hlasovat i ženy…

Tomáš Vodvářka
Admin
3 měsíců před

Závěr článku samozřejmě uvádí ten zásadní důvod, proč tato strana (pardon, pan Okamura, neboť SPD je založena na fuhrerprincipu), klade takový odpor pro korespondenční hlasování. Totiž – některé voliče u nás lze jaksi oblbnout fotomontáží regionálního vlaku, plného „migrantů“, případně Okamurovou „vědeckou teorií“ o přenosu horečky dengue na naše občany od přišedších, zatímco krajané v zahraničí tyto nesmysly nezasáhnou. Je jisté, že pokud by prefernece byly ve prospěch SPD, byl by pan Okamura zuřivým zastáncem korespondenční volby.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial