Nejhorší zákazník je ten s Alzheimerem.

7.00 Doskládávám zboží na prodejně, jsem zpocený, protože dneska je hodně pečiva a chleba. Všichni si budou nakupovat na víkend.

7.30 Odkládám nedojezený rohlík se šunkou a jdu obsloužit prvního zákazníka.
8.05 Přes výlohu vidím paní Tomečkovou, co bydlí nad námi jak vyráží na procházku. Á tak to si přijde pro housky. Paní Tomečková otevírá dveře a vchází do Gruntu.
„Dobrý den paní Tomečková , jak se dneska máte?“
„Cože? Co jste říkal?“
„Ptal jsem se, jak se dneska máte paní Tomečková.“
„Jdu si pro ty dobré housky. Víte? Ty s těma semínkama? Máte moc dobré housky, vy je nemáte?“
„Ale máme, jsou tady vedle sloupu paní Tomečková. Ukazuji na stojan na pečivo přestěhovaný na nové místo asi před půl rokem.
Paní Tomečková si nabere housky, předběhne celou frontu u kasy a jde platit housky.
„Dvě housky mám, dvě ty Vaše výborné housky.. Dobré je máte.“
„Čtyřicet korun prosím.“ Hlásím a elektronická kasa vytiskne účtenku.
„Cože?? Kolik?“
„Čtyřicet korun paní Tomečková opakuji s ledovým klidem a empatií.
„No já slyším, že čtyřicet korun, ale to jsou tak strašně drahé. Jedna za dvacet korun? To je strašné, že? Řekněte , že to je strašné?“ Dožaduje se paní Tomečková souhlasu.
„Paní Tomečková ta houska tolik stojí už půl roku!“
„Jste teda zloděj pane! A lump!“
Paní Tomečková brblajíc odchází.
12.00 Den plyne . Lidé přicházejí na menší i větší nákupy a já srdnatě markuji a rozdávám vlídný humor.
12.30 Přes výlohu vidím paní Tomečkovou, jak se vrací z procházky. Paní Tomečková otevírá dveře a vchází do Gruntu.
„Dobrý den paní Tomečková, už jste tu dnes byla!“ Hlásím empaticky.
„Cože? Já jdu pro housky. Moc dobré ty housky máte s těma semínkama.“
„Housky už jste si dneska kupovala paní Tomečková.“
„Vy je nemáte ty housky? Víte takové ty dobré, se semínkama?“
„Ale máme paní Tomečková, jsou támhle u sloupu. Rezignuju a pokračuju v obsluze mladé zákaznice.
Paní Tomečková si nabere housky, předběhne celou frontu u kasy a jde platit housky.
„Dvě housky mám, dvě ty Vaše výborné housky.. Dobré je máte.“
„Čtyřicet korun prosím.“ Hlásím a kasa opět tiskne účtenku.
„Cože?? Kolik?“
„Čtyřicet korun paní Tomečková opakuji s ledovým klidem a empatií.
„No já slyším , že čtyřicet korun, ale to jsou tak strašně drahé? Jedna za dvacet korun? To je strašné, že? Řekněte ,že to je strašné?“ Dožaduje se paní Tomečková souhlasu.
Povzdechnu si a beru čtyřicet korun.
„Jste teda zloděj pane! A lump!“
Paní Tomečková brblajíc odchází.
Ach jo a to takhle dneska přijde ještě třeba dvakrát. Co s těma houskami ta babka kruci dělá??
Je 18.45 právě jsem douklízel, ale nestihl ještě zhasnout. Stojím ukrytý za sloupkem u pečiva a ani nedutám, snažím se, aby mi přes sloupek nevykukovalo břicho, dusím se, jak se nemůžu pořádně nadechnout.
Paní Tomečková lomcuje zamčenými dveřmi od Gruntu, buší na sklo dveří a křičí:
„Haló…..haló……… pusťte mě dovnitř!!! Jdu si pro ty dobré housky. Víte? Ty s těma semínkama?

Subscribe
Upozornit na
guest
7 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Tomáš Flaška
Tomáš Flaška(@tomasflaska)
3 měsíců před

To není nejhorší, ale nejlepší zákazník. Tržba zaručena 👨‍🦰.

Radka Kielbergerová
Radka Kielbergerová(@radomirakielbergerova)
3 měsíců před

Houska za dvacet?…….A není to podle té ceny už veka?
Houska za 20, – Sodoma-Gomora…
Houska za dvacet? ……a jak dlouho je pleteš?
Houska za 20,-?……a jak dlouho pěstuješ ta semínka?
Houska za dvacet?…..a jak dlouho na každou housku ta semínka něžně drobíš?
….je můj dotaz dostatečně alzheimerický?:)))

Ivan Marek
Ivan Marek
3 měsíců před

„Houska“ za dvacet?. . . . . . A není to podle té ceny spíš už veka?

Tomáš Vodvářka
Admin
3 měsíců před

Houska za 20,- Sodoma-Gomora…..

Tomáš Vodvářka
Admin
3 měsíců před
Reply to  David Vlk

Houby s voctem, slyšels něco o macesech?

Michaela
3 měsíců před

🙂 Máte se ještě na co těšit. Než někdo nad vámi objeví byt plný suchých housek. Lumpe… 🙂

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial