Zaměstnanec, nebo živnostník ?

Strávil jsem v zaměstnaneckém poměru skoro čtvrt století života a popravdě povětšinou si nemůžu stěžovat. Dílem to způsobil fakt, že v době, kdy se lámal chleba jsem si z variant zda jít studovat nějaký z humanitních oborů ke kterým mě to od dětství táhlo, nebo jít na řemeslo vybral řemeslo. A historii, literaturu nebo filozofii nechal jen jako hýčkané koníčky. Sám o sobě tvrdím, že jsem v nich něco jako poučený laik. Tradiční vzdělání zkrátka nemám…
Přesto mou osobnost formovala hlavně poezie…. Zamiloval jsem se do ní už jako dítě. Ono když jste v šesti letech skoro hluchej kripl s kterým se vrstevníci nemají jak bavit a kterému tudíž ani nerozumí, někam utéct musíte. Moje lásky jsou se mnou dál i když jsem ulitu dávno opustil. Medicína je mocná věda a kdo to neví dneska můj hendikep se sluchem vůbec nepozná.
Mentoři, kteří mě pomáhali tu lásku chápat a krotit už tu definitivně nejsou. Pan Hrubý, největší západočeský básník, který mi vždycky říkal „Nerozumím tomu jak si u tak náročného a ubíjejícího řemesla udržíte svou imaginaci..“ No bylo to tím, že mě ubíjející nikdy nepřišlo, náročné to ano… Nedávno odešel v požehnaném věku poslední z těch majáků které jsem měl čest znát,  Karel Šiktanc.
Ale abych se vrátil k původnímu tématu… Asi jsem nikdy nebyl tradiční vzor dělníka proletáře (ač pivo a fotbal já tuze rád) . Ke dřině jsem si v životě čichl dost. Neskutečné „šichty“ od ranního šera, končící po půlnoci, tak to v náročných provozech chodilo běžně. Na zaměstnavatele jsem měl ale skoro celý život štěstí. S většinou z nich jsme doposud v kontaktu a vzájemně se můžeme na sebe kdykoli obrátit. Nepovedla se až poslední dvě zaměstnání. Připouštím, že to se mnou není snadný. Ale aby ze mě někdo dělal zloděje, případně s trojkou v žíle nás s mou paní vybržďoval a vytlačoval ze silnice, to jsou fakt neadekvátní reakce. Nepovedla se tak, že jsem se rozhodl a začal si šéfovat sám.
A přes všechny průšvihy spojené s pandemií jsem nejšťastnější jak jsem v životě byl. Když něco poseru tak si to zaplatím a můžu si vynadat a snížit prémie. V extrémním případě snížím příjem lahůdkových pochutin a zásob v lednici (to je ale nejkrajnější potrestání). Stejně tak se  umím odměnit. Nejen v penězích .

Některé dny jsou dlouhé. Začnete v sedm ráno ve škole kam chodím učit, odpoledne se věnujete živnosti a večer rozjíždějícímu se „eseróčku“.  Ve volných chvílích píšete blogy, kuchařky, články…Jenže když chci, vyškrtám diář a jedu odpočívat. Rozhoduji si sám kdy, kam a kolikrát.
Občas se zamozřejmě dozvím, že dělám hovno a jen melu hubou, že jsem hochštapler co si žije nad poměry, nebo jak říkají s oblibou politici kteří rádi utráci peníze které nevydělají…. parazit společnosti. A nejlepší na tom je, že všem těmhle závistivým pitomcům se můžu v klidu zasmát a ze svého života je vytěsnit.
Odpověď na úvodní otázku je tedy jasná.
Díky a ahoj Filip.

Subscribe
Upozornit na
guest
20 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
David Vlk
David Vlk(@davidvlk)
5 měsíců před

Dycinky žinostník. Ta svoboda moct se dobrovolně udřít k smrti je největší adrenalin života.Můj Kamarád vždycky říkal, že když jdeš na živnost musíš mít odvahu vyběhnout z ohrady do volné džungle a ulovit si žrádlo sám.

Hana
Hana
5 měsíců před

Přeji vám jen dobré a ať vám ta radost ze správné volby vydrží. Živnostníci jsou už nyní vzácným druhem. Pokud jsou ještě slušnými lidmi, pak je to jedinečná kombinace.

Vlasta Fišrová
Vlasta Fišrová
5 měsíců před

Ahoj Filipe, skvělé téma. Dobrý řemeslník se nikdy neztratí a mít k tomu navíc intelekt, tak to je dvakrát dáno. 🙂 Ať se daří…

Jana Melišová
Jana Melišová(@janamelisova)
5 měsíců před

Ďakujem za Váš článok, zhodou okolností v poslednej dobe tiež uvažujem o živnosti. Len vidím v tom ako ekonom dane, ktoré budem musieť zaplatit a tiež dôchodkové zabezpečenie, ktoré ako živnostník poklesne, pretože zvýšené platby do sociálky nezvláda zárobkovo mnoho živnostníkov na Slovensku, s legislatívou v tom zaostávame za Vami. Krásny večer, želám.

Radomira Kielbergerova
Radomira Kielbergerova(@radomirakielbergerova)
5 měsíců před

Hezký čtení. A je fajn, že jste se, Fiipe, odhodlal. Nedávno jsem se pŕipletla k probírání šmécka v podnikání dvou přátel 20 let… neuvěřitelného šméčka…Měla jsem pocit, že devadesátky jedou stále naplno. Dnes čtu od Vás o pokusu Vás trochu vychovat …na silnici…Pořád to není sranda, jak vidno. Ale pořád lidem jako jste Vy , že jdete do pozice být jen svúj…vysekávam poklonu. A to už proto, jak v ostrých hledáčcích dnes člověk dík internetu je a jak málo stačí s jeho pověstí veřejně zatočit. Držím palce.:)

Tomáš Vodvářka
Admin
5 měsíců před

Čím dál více mne mrzí, že Vy v Plzni a já v Ostravě, Filipe. Určitě bychom dali dlouhou a plnokrevnou řeč. A jsem rád, že jste rád.

Tomáš Flaška
Tomáš Flaška(@tomasflaska)
5 měsíců před

No vidíte, já to mám skoro opačně. Celý život živnostník, až mi covid živnost vzal (cestovní ruch). A stal se ze mě v podstatě zaměstnanec. Proč v podstatě? Protože dělám stále na IČO, pro různé subjekty. Pro jeden tak 2-3 dny v týdnu. Pro druhý ve volných chvílích na PC. Semtam přijedou i nějací výjimeční turisti. Prostě klasický nádeník OSVČ. A ta změna? Méně peněz, trochu více času tou prací strávených. Takže ekonomicky dolu. Ale psychicky? Pohoda, tabáček 😊. Žádné starosti, žádná velká zodpovědnost, žádný stres. Své si udělám a v podstatě volné večery, víkendy. A teď už je jen… Číst vice »

Jiljí Záruba
5 měsíců před

Říkalo se kdysi, jdu na kuchaře, lidi budou jist vždycky, to má budoucnost. A ejhle, dvacátá léta a spousta kuchařů přišla o práci. Vy jste ovšem důkazem, že nezáleží na oboru, ale na naturelu. Tak ať se daří.

Matějovský
Matějovský
5 měsíců před

🙂 Nevím, jak dlouho podnikáte, ale na nevyžádané rady si zvyknete, jen je potřeba je pouštět okamžitě z hlavy, naučit se neutrální hm a hlavně do toho hovoru vůbec nezabřednout. Věřte mi, jsem Pražák podnikající na malém městě, užili jsme si taky svý.

Adéla Vodvářková
Admin
5 měsíců před

Omlouvám se, jestli jste to sem už psal, ale co je Vaším oborem?

Jinak Vám samozřejmě blahopřeji, že jste spokojený se svou volbou. Vždycky mě překvapí, že i dneska se najdou lidé, kteří považují živnostníky a podnikatele za nemakačenka. Nerozumím tomu, proč si to nezkusí sami, když je to tak super.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial