Šarlatán – aneb zpráva o osobní připravenosti vnímat podstatu díla
Nepředkládám žádnou fundovanou recenzi. Předkládám svůj povzdech, hněv, jestli chcete, který mnou cloumá, když vidím smršť povětšinou hloupých rozborů filmu Šarlatán. Připadám si jako chvíli po pádu komunismu, kdy se ukazovalo, kdo má v sobě zakódovanou kultivovanost ve smyslu chápat, v čem leží přesah věcí, umění. A koho sejmuli. Vyprodukován namistrovaný pokrytec bez širšího rozhledu s řevem na rtech, jak má právo být bezpečně voděn za ruku.
Přece se nepotřebuju dívat na bukvice v akci, sděluje v diskuzi svého článku Líbil se vám Šarlatán? recenzent na slovo vzatý, kterému kdyby se slovo recenzenta vzalo, zbavil by se pověsti neznalého ňoumy v školácké touze si kopnout
Film Šarlatán, vysílaný v neděli 2. ledna je prubířským kamenem tvrdé reality, kam se naše vnímání a konzumace umění není schopné posunout, natož chtít po něm se vůbec posunovat. Ani po třiatřiceti letech nejsme mnozí s to doučit se, proč umění je uměním a že ho nikdy nesrovnáte do komínu, má-li pravým uměním zůstat.
Na sítích probíhající diskuze potvrzují, že nejsme dodnes odrostlí vyžadovanému jasnému uzavření děje příběhů, jde přece o začátek a konec, pokud možno, aby to dobře dopadlo, pak jsme spokojení. Umění nás musí napozitivněle bavit, musí co nejlépe kopírovat realitu a slovo inspirace – ten největší pojem v umění, nás jako vidláky, co si právě toto slovo nikdy nepotřebovali vysvětlit, zhusta míjí. Není pro nás ničím.
Marek Epstein je jedním z nejlepších scénáristů, jakého vůbec máme, a vážit si toho…a známá polská režisérka Agnieszka Holland je doslovně světová v své schopnosti jemných chytrých přepisů faktografie, které lichotí divákovi jako inteligentnímu bez pro něj nutných kšand polopatismu.
Oba měli evidentně vyšší ambice než jen ukoptěně přednést pro ty, kteří na víc nemají, překreslení života kohosi, kdo o sobě i svůj život sám zapsal. Netřeba dublovat. Režisérka se scénáristou činí přesně to, co je odjakživa metou těch nejlepších literárních a filmových děl – totiž na základě inspirace životem osobnosti v nějaké své osobnější poctě dopomoci této slavné osobnosti věci jejího nitra takzvaně Doříct. Zcela upřímně, kdo tuto službu sám sobě udělá?
Pro jednodušší – málokterá osobnost se vyjeví zcela naturalisticky sama, aby se odhalila, jak o svých třináctých komnatách přemýšlí. Nikdy se v autobiografiích nejedná o vyjádření pregnantní, pud sebezáchovy nezakopnete pod stůl zcela dobrovolně a Maldororem z nás lidí málokdo. To, s čím opravdu bojujete, co vás ale také konečně zcela dotváří a mnohé vysvětluje, nebo dokonce i říká – nejsi v tom, člověče, sám, pral jsem se s věcmi stejně jako ty …Tohle! musí udělat někdo až za vámi pár let, kdo vás pochopí, zajímáte ho a vidí ve vás možnost otevřít otázku, která byla doposud tabu.
Agniezska Hollandová a Marek Epstein dokonale otevírají téma géniů, lidí nadaných, kteří životem proletí jako zázračná mocná síla, která by nikdy nebyla silou, kdyby nebojovala s vlastním vnitřkem. Lidí, kteří mají zoufalou potřebu pracovat, v tom je smysl jejich žití a jejich nezkrotná síla génia – Jan se ve vězení pokoutně dívá na pacienta, který močí, potřebuju pracovat, říká… Rozdírá si kolena pod Kristem – vím, že je ve mně démon, že se ti protivím, padám na kolena a prosím… Bojuji s předsudky, s právem a zákonem a se svojí přirozeností být svobodný …a s cestami křivými, které mě vedou z cesty, která je mi svatá. Mladý Jan ubíjí koťata o skálu. Je v tom zoufalství a orgasmus zároveň. Je to systém námořníků a kluků a mužů lapených do sítě války, kteří v rámci frustrace osouloží kamaráda, i když jsou doma ženatí, je to útěk frontových vojáků k prostitutkám dostat ze sebe nahromaděnou bolest, je to potřeba to konečně nějak udělat – se nezbláznit… a v rámci toho i třeba znásilnit.
Film není a nemůže být polopatickou životopisnou vyprávěnkou o léčiteli Mikoláškovi. Film Šarlatán se chápe příležitosti a odtajňuje duši silných a schopných, kteří si jsou velmi dobře vědomi sebe sama a největší boj kolikrát svádějí se svým Nepomůžu si a Musím. Tak jako génius Michelangelo věděl, že nepovolí ani před papežem z cesty, jak věci vidí on, nikdy se nedozvíme, jak to měl s muži a se ženami opravdu, byl svůj, na dřeň svůj a svéhlavý, i když věděl, co neposlušnost s sebou nese. V životech jsou ti nejsilnější nepoddajní a mnohem více než jejich okolí znají sami sebe na to, aby z nich byla pouhá srovnaná bytost a veskrze nezajímavá žoužel, vidí.li svůj cíl.
Jakkoliv se homosexuální scény filmu Šarlatán nemusely komukoli líbit, do filmu patří. Už je pro ten políček všem pokrytcům, kteří budou bez mrknutí oka vstřebávat hovory o análním sexu muže a ženy, přihlížet v kdekterém – když ne prvním, tak druhém filmu zcela dnes běžným filmovým souložím a tady, jako by byl nějaký mantinel dob Oscara Wildea či fašistických trojúhelníků – jsou náhle pohoršeni.
Šarlatán je skutečný umělecký počin, který dál a – o tom je odjakživa umění především – otevírá velmi důležité další dveře; čeho všeho je člověk schopný v tom nejlepším, a zároveň ale i v tom nejhorším a co ho utváří pravou osobností. Tedy to, když si je své síly vědom a ví velmi dobře, kdy není použita správně.
Český film se Šarlatánem výrazně posunuje. Kdo se neposunuje, je zřejmě český zastydlý divák a ještě zastydlejší většinový dikutér. A blogger, kterému sociální inteligence zavřela dveře před nosem, širší vzdělání ponechalo vstrčit jednu ruku a umění si smutně odneslo šrámy na těle, sotva otevřel ústa.
(psáno jako reakce na diskuzi i článek iDnes blog)
Šarlatán je skvělý film, ani jsem nedutala, jak mě to vtáhlo. Vidím to jako nejlepší počin současné filmové tvorby.
Dobré ráno,Vlasto, nejprve…ráda Vás vidím, a přeji tedy hned dobrý nový rok a dobré a lepší v něm všechno:) a moc děkuji za Vaše zastavení, které mne i z důvodu souznění o věci moc těší:)
No a klidně přiznám, že se mi na filmu vlastně i hodně líbilo právě to ztvárnění intimního vztahu muže s mužem… téma neobvyklé, z filmů znám spíš z parodií, ale tohle bylo, jak to říct, k zamyšlení/pochopení/přijetí. Krásnej chlap teda ten František. 🙂 A výborné recenze, s nimiž se shodnu, měl na svůj herecký výkon mladý Trojan. To jsem taky hodně prožívala, jako bych se dívala na reálné drama, v určitém čase, a to se jen tak někomu nepovede, takhle natočit film, kdy jsi opravdu spojený s postavami.
Nojo…proč to neříct. František opravdu krásný chlap. Cíleně tak vybraný herec…ženám se líbí najistotu. A zbytek je složitý;) a…vlastně k pochopení. 🙂
Paní Naďa Dubcová požádala o odstranění svých komentářů. S tím došlo i odstranění vláken s ní spojených.
Jsem velmi ráda. Děkuji. Paní dotycná velmi dobře ví, proč a že mne má míjet. Její “ zásluhy u admiistrace jiné“ a její zasluhy na fejsbooku jsou důvodem, kdy žasnu, opravdu žasnu zrovna mě neobcházet a kontaktovat. Pro mne zkratka ona múj osobní pan Horák…Děkuji. A i já se Tomáši omlouvám….její hra.
Ano, vím proč se mám vyhýbat, protože ne já, ale ty jsi blbá. Chtěla jsem jednat slušně, ale nejde to.
Myslím že by administrátor, kterého jak vidno zbytecně zaměstnáváte s požadavky, mél vědět, źe tu máme druhého pana Horáka a i když já kvituji, že Vaše hloupé poznámky zmizely…marno a ukázka všeho, paní Dubcová.
Milé děvče, kdybys držela pusu, lépe řečeno klávesnici, když jsem požádala administrátora o smazání příspěvků byl by pokoj, ale ty ne, tak zde je důsledek, myslíš že jsem si chtěla nechat od tebe všechno líbit? Ty, Horáku 🙂
Milý Tomáši…Tvá administrativní práce vešla skutecně vniveč. Vskutku to nejsem já, kdo se na naši milou paní Dubcovou dobývá a obtězuje. A ta urputná snaha zúcastnit se všeho je pak výsledkem. Marno.
Klidně mě zablokujte, stejně sem už nepůjdu i když zde zanechám svoje milé autory….dobrou noc admine.
Milí autoři to přežijou:)))
Hraničí s pornem??? Jako vážně? Takže vášen a erotické napětí mezi hrdiny mají být ve filmu zvěčněny podle Ženy za pultem, kdy Švorcová se drží s Haničincem za ruku v různých postelích? Nejste vy náhodou příbuzná Mileny Balašové? 😀
to je jedna věc k úžasu, pane Matějovský…Sociální inteligence paní Dubcové se projeví i tak, že já, která sem nezatahuji jméno dotyčného zcela cíleně a jméno vynechám, jakož Vy… sem paní Dubcová veřejně bez zábran nakopne a připadá si chytrá. Vzdejte komunuikaci s někým, kdo skutečně nepochopí systém jak naznačovat a nejmenovat, neb je právě toto jeho živel jak se chovat v prostorách sítí.
Já tu recenzi toho idiota četl taky, film trvá 118 minut, nahé homosexuální scény jsou tam přesně čtyři minuty a autor si vypíchne právě ty čtyři minuty, aby dle nich hodnotil film, no není to krásná ukázka pokrytectví a tuposti?? Úplně opomněl, že film je o daru o nevěřitelném daru, který věda dodnes nedokáže vysvětlit. Zároven je to film i o tom, že občas tyto vlohy mají osoby, kteří na jedné straně pomáhají lidem, avšak na druhé straně jsou neuvěřitelní sobci jako v tomto případě. A to nepíšu nic o tom, jak dobře je tam zpracována dobová atmosféra, ten film… Číst vice »
zdravím, pane Matějovský a moc děkuji za další báječné doplnění toho, v čem je film dobrý. Líbí se mi moc Vaše zdůraznění – dodnes nevysvětlitelného daru léčit – tak jak to film ukazuje a jak to i mnozí známe z vyprávění třeba o paní Kamenické z Radnic. Líbí se mi potvrzení toho, co píšu dole paní Janě o otevření nitra i v negativech – zvlášť v době kdy se řada právě těchto užvaněných kritiků ošívá, že si vytváříme nedotknutelné modly. A opravdu i ta atmosféra – skvělé. A jestliže se vyberou herci – co beze slov vysvětlí divákovi okolnost či… Číst vice »
pro mne jste zoufale blbá a nemíním to měkčit, jakož je čistě Vaše věc, že pod můj článek vstupujete. Ani já nemám problém vyjevit svůj názor. Tedy ho máte:) To, že nemáte ráda nahaté scény vám , zrovna vám doopravdy věřím. Věřte , že jsou ixkrát vkusnější, drahá paní Dubcová, než nahaté odkrývání soukromí jiných, v čem Vy!!! jste mistr nad mistry.
zkrátka mě míjejte. A nechtějte, abych veřejně zabředla do toho, co jste v jedné rodině dokázala svými klepy za neštěstí nadělat. A u druhé se o to mistrovsky zasnažila. Tímto končím a opakuji – je čistě Vaše věc trousit i na Blogosféře svá nevyžádaná moudra, víte-li že narazíte. Hezký den.
:))) no ano…Oběť své vlastní neomalenosti a neslušnosti, splachovacích přístupů, kdy věci se zkrátka semtam vrací. To pak ano…Nahlédněte, co v prostoru, který nevlastní jediného člena, který by z vás šílel štěstím, sama rozjedete jen proto, že kdosi napíše, že v jiném prostru jeden vyhlášený idiot něco napíše a dvacet tisíc idiotů mu to nevkusné buranské psaní o homosexuálech a jedné scéně chválí. A vystřete své kročeje k odchodu, milostivá, pro blaho zdejšího nebo aspoň tohoto prostoru. děkuji.
Tento film som ešte nevidela, nejak upútavka na mňa pôsobila ponuro…Ale vždy som sa zamýšľala nad tým, prečo ak je najskôr knižná predloha, tak film je natočený inak a väčšinou ma spracovanie filmové toľko nenadchne ako kniha. Asi preto, že mám knihy a čítanie rada. Ďakujem za článok a pekný deň želám.
zdravím, Jano, děkuji za čtení i Váš vstup do diskuze…film Šarlatán není růžovou knihovnou, je vskutku temný. Je . Je skutečně namířen k odvrácené straně muže, který vpodstatě pracoval pro potešení Nejvyššího…Je to dobrý počin zvláště v době, kdy se tak rádo máchá tím, že si vytváříme modly. Jan Mikolášek zůstává osobností a je filmem podán tak, že ho obdivujeme, že mu držíme palce i že se bráníme mu vlastnost nebo čin přiznat, že nás zklamává a svou duší a prací a čistotou vidět vyléčení jako ten nejvyšší svůj cíl …zas a zas znova přitahuje. 🙂 hezký den
Film jsem zatím neviděl, ale je to určitě stejné jako u Marie Terezie, Boženy Němcové, Bohémy nebo Jana Žižky. Nevím, proč tolik diváků očekává, že uvidí životopisný film. Něco takového neexistuje, protože takové filmy vždy točí umělci, kteří děj musí uzpůsobit tak, aby byl divácky atraktivní. Kdo baží po přesných životopisných dějích tak by se měl podívat na dokument…Hezký den a na film se už po Vaší recenzi těším
jste milý, moc děkuji:) a hezký den přeji:) Jane… ta diskuze je výživná a já si neodpustím to, že tupost se mísí s rádoby vzděláním a nižší inteligencí umět věci rozlišit. Je to přesně jak říkáte. Dokumentů je dost. Všude …a ono se ale mimo jiné ukazuje, že hlavně , hlavně ty lidi nezajímá právě ona dokumentaristika. Devadesát procent lidí na sebe prozradí svými žvásty, jak jsou líní osobnost opravdu poznat. Protože film má, vskutku má, uměleckou licenci. Proto je to film, nikoliv faktografie v suchých informacích. Moc vám děkuji:)