Vzdělání a odborné kapacity ve službách lidských aneb Konfucius

Nadáváte na dnešní  zjednodušené požadavky na studia vysokoškoláků? Na devalvaci vzdělání? Obracíte oči v sloup nad doktory a jinými vysokoškoláky? Nad nízkou moralitou právníků? Jenže náhle se nám některým hodí, aby právě ti byli vidět – odborníci

Mám skutečně ráda pana profesora Pavla Pafka. Z rozhovorů v médiích, z osobních medailonů na vás mluví profesionál svého oboru, především někdo v etice lékařství a věcí společenských na vysoké příčce v sloupci lidských hodnot. V jeho řeči zaznamenáte nadhled i pokoru a smysl pro detail, širokospektrální vnímání problémů, kritické myšlení jako samozřejmost. A to vše za přítomnosti takzvaného vzdělání srdce. Ukázka lékaře ve službách těm, kterým věrnost přísahal.

Koronavir je těžký sám o sobě a těžší v tom, že vytváří příležitosti. Především těm vysokoškolským vzdělancům, kteří umějí chytit příležitost za pačesy, vyvnímat, že chvilky slávy se do cest nepletou dvakrát. Díky internetově vznikajícím domácím odborníkům lékařům v papučích, alibistům, kteří jsou – bez schopnosti věci vyhodnocovat, zvyklí brát nejednoduše nabyté perutě svobody jako samozřejmost, se těmto zapomenutým a doteď neviditelným kapacitám daří. Domácí imunologové a virologové a pediatři mají pak vždycky po ruce možnost vytasit – koukněte vy s totalitním myšlením, co na to říká odborník. Nevím už, kdo tohle zmínil, ale v současném prostoru bohatě přeplněných hoaxových skládek by lékaři, kteří popírají vše a vysvětlují pacientům škodlivost očkování, zapomínajíce, že před tím do pacienta nacpali, co jim nabídl dealer a oni mu dělají reklamu v čekárně –  že by takoví měli být dávno škrtnutí ze seznamu lékařské komory. Z článků a televizních stanic se na nás dívá mladík v kvádru, který se pohyboval tam a tam a má tituly a plné čekárny, mele o totalitách a má přece jasno. Chytří po vstřebání toho, co říká, mají jasno též, ovlivnitelným narůstá peří svobody.

Není to dávno, kdy jsem zaznamenala mně velmi známého mladého „právníka“ – dosud na stáži, nikoliv s diplomem (čas studentů má vážně jistou počitatelnost)…jak na kameře veřejnoprávní televize zastupuje renomovanou advokátní kancelář s vymáháním práva studentů vnikat do objektů škol, aniž je tam má kdo učit. Okolnosti neokolnosti, vytřískejme z práva pro naše kapsy a pět minut slávy i ten drobek v rohu šuplete. V tu dobu jsme měli týden jara, kdy smrt brousila kosu nad celou zemí a nevěřit, že starší generace přežije. Momentálně vznikají podobné právnické ustarané iniciativy. Bijeme se za naše vaše práva.

Dávno není ani to, kdy jsem psala o u nás opomíjeném Chelčickém, který viděl jediný boj jako boj duchovní a vzdělání vyššího se bál. Jak může být v prospěch nedobrých věcí zneužito. Především na jeho vzdělání srdce vyrůstá pozdější fenomén národních snah o jazyk a kulturu – jednota bratrská. Paradoxně pak v čase praktického vidění – nezaostat za Evropou, tahle v počátcích nepřijímaná sekta je proměněná v spolek vzdělanců. Záležitost téhle proměny je ovšem s potvrzením, že velkého vzdělání třeba je a že jde neméně o to zahrnout do něj jako samozřejmou součást i vzdělání srdce. Poslední biskup JB Jan Ámos Komenský toto vše zastřešuje, je to neměnný fakt. Vzdělání použij pro dobro věci, vzděláním se zbav touhy válčit –  užij ho pro posílení věci dobré – Anděl míru…

A není tak dávno ani to, kdy jsem někde citovala moudrého Konfucia.

„Pravil Mistr: Povinností jinocha je chovat se dobře doma k rodičům a starším lidem mimo dům, být opatrný v slibech a přesný v jich dodržování, být laskavý ke každému a zejména hledat spojení s Dobrem. Zbude-li mu ještě nějaká síla, až toto vše vykoná, nechť se vzdělává.“

Hovory s Konfuciem jsou navěky stěžejním filozofickým pojednáním o úlohách v našich životech.

Ukázka dnešních, náhle vyrojených, odborníků (na všechno) v podpoře všeho, co jim vynese frčky, je smutným obrázkem, že naše doba, kdy se oblouk pozvolného ohnul extrémně rychle k vertikalitě technických dokonalostí do pravého úhlu – vstříc možnostem – je chudobnější na to pravé a ukázkové vzdělání, než se zdá. Jestli do věcí nedáváme morálku, vysokou morálku, jsou všechny naše tituly za jménem i před jménem zpochybněné. Horší je, jak snadnou a čím dál snadnější cestu k výšinám právě takoví v našich životech zrovna mají.

Subscribe
Upozornit na
guest
11 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Hana
Hana
1 měsíc před

Hezké filosofování. Dlouho mi to vadí,absence důvěrymne mnohdy už bolí a musím utíkat mimo realitu do světa nebo do lesa. Skryt v davu, nejen sítí, člověk si dovolí ledacos, Příčin je jistě mnoho, některé již zde byly moudrými autory blogosféry zmíněny. Mimo výchovu v rodině a ploché, devalvované vzdělávání, tady také máme všude viditelné politiky. Ti se neskrývají v davu, proč také. Mají svoji imunitu a kult božstev, který si pěstují. Do zbraně jsou povolány všechny kalibry marketingu, teklamy, propagace atd. Mnoho lidí se o víc nezajímá a tak i ti, kteří do politiky zabloudili spíše z naivity, že něco… Číst vice »

jana melišová
jana melišová(@janamelisova)
1 měsíc před

Ďakujem, pani Radko, za článok. Práve nedávno som o tejto téme diskutovala so synom, ktorý študuje na Masaryčke v Brne. Devalvácia vzdelanie je i v našej krajine. V niečom to máme ešte horšie, pretože je strašne veľa vysokých škôl a každý druhý človek je už bakalár…Odbornosť nám škola nedá, iba smer, to ostatné je na nás. Aký postoj zaujmeme. Prajem Vám krásne dni, pani Radko.

jana melišová
jana melišová(@janamelisova)
1 měsíc před

Dnes som v naších slovenských správach počula aj zjednudušené požiadavky na maturitu stredoškolákov..tak to potom už pôjde ruka v ruke ďalej. Hej, pán Pafko Vám tam do všetkého „kecá“.

Tomáš Vodvářka
Admin
1 měsíc před

To Tvoje zboží, Radko, co nabízíš spolu s Konfuciem a Komenským, dnes zůstává ležet na pultech second handů. Pravda? A na co, když mnohem důležitější je hlas voliče nebo třeba právnická smlouva, která jedním nepatrným slůvkem odrbe druhou stranu a ještě se jí vysměje, že si toho nevšimla. Chybí vzory, na nichž se můžeme učit a z jejich životů přesvědčit, že to jde i jinak, že morálka je neméně důležitá, jako vzdělání, ne-li více.

Adéla Vodvářková
Admin
1 měsíc před

Něco na tom je. Podle mě je vzdělání důležitou hodnotou samo o sobě, ale myslím si jednoznačně, že jako lidstvo jsme příliš pokročili ve vědeckém vývoji (který je podpořen zuřivým vzdělánáním v technických oborech), aniž by tenhle vývoj doprovázel podobně dynamický pokrok v lidské morálce, etice, lidství.
Kéž by se to nějak vyrovnalo.

Jan Šik
Jan Šik(@jansik)
1 měsíc před

Podepisuji se. Dnes se hodně zmiňuje špatná komunikace i u odborníků. Možná je háček taky v tom, že té komunikace je více než je zdrávo. Čím více se mele, tím větší pravděpodobnost je, že padne nějaký nesmysl a to i od člověka, který je vzdělaný a erudovaný. Chybí větší střízlivost ve vyjadřování. Dlouhé rozhovory a časté mediální výstupy jsou spíše ke škodě. Pan Pafko se objevuje v médiích jen vzácně, možná i tato střízlivost a skromnost přispívá k Vašemu pohledu na něj (a k mému také). Hezký den

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial