Co se to stalo, Martine?

Budu trochu kňourat. Dnešní den je den svatého Martina, taky den Válečných veteránů. Byly doby, kdy na nás Martin vyjížděl na bílém koni odevšad. Na pozadí příběhu, kdy u nás možná nasněží, jsme se sice taky hádali a prali na sítích, ale bylo vám to fakt nějak jiné. Martin i se zmiňovanou husou a pláštěm a žebrákem a svatomartinským trčel v prostoru jako něco, co existuje nepřehlédnutelně. Budu taky ještě neslušná a zatáhnu sem svoji minulost.

Troufnu si říct, že mě jeden Martin doslova zbožňoval, ač mě moc neznal, a byl z prostoru, kde já  svátky ráda připomínala. Tak jen pro rychlý přehled … že byl ten slavný Martin nějaký římský legionář, co se vracel. A cestou narazil na žebráka, který ho o laskavější cestě životem natolik přesvědčil, že tenhle Martin rozťal svůj legionářský plášť a půlku tomu zmrzlému chudákovi dal. Je to akt milosrdenství, jímavý a zachycený malíři světa – jedním z mnoha je El Greco a další náš Karel Škréta, co si ho dokonce vybrali i na přebal slavného Pijoana. Pochop, že když půjdeš cestou lepší, nakonec se hlavně tobě samému uleví. Buď lepší, buď dobrý, vnímej ty druhé a o věci se děl. Že nakonec Martin svým lepším konáním dosáhl toho, že si ho všimli, a že ale on o posty nestál, víme. Ztrestaná ukejhaná husa, co vykejhala, kam se před nabízenými frčkami schoval,  končí na našich talířích v tento čas pravidelně a do menu restaurací se dostává pod pojmem Svatomartinská. K tomu se konají svatomartinské hody a pije se svatomartinské víno, a dobrý čas prodejů mnoha vinařů k tomu tak připomínat nemusím.

Jen si tak říkám, že doba je opravdu a neokecatelně zlá. Svatý Martin zdaleka neleze ze všech koutů, nemáme nikde nějaké extravelké připomínky, až bychom řekli: je přemartinováno. Za komunistů se neslavilo, ted můžem, jenže, jenže…

A tohle je přesně věc, která mně nahání hrůzu nejvíc. Když ti, co by zase rozkvetli něčím fajn, jako je veselá tradice, jsou letargičtí a v ničem nevidí extra smysl. Novináři, prodejci – možná, že to jen tak nevidím. Kolem světa se obkroužilo kýmsi Neviditelným samým nebezpečným hádáním a rozbroji, nevybíravou nemocí a nepochopením, co dělat, aby rychle zmizela. Nevím, jestli musel přijít Martin, abych tohle napsala, zkrátka ať se člověk snaží, jak snaží – přátelé, je temno temnoucí, zdá se mi na Zemi… Nebo takový kámen na duších. Nemám za sebou a ze sebe dotyk smutné podstaty, kdy vám někdo odejde a je to v něčem stejné, až stejnější. Strach všude kolem. O toho a tamtoho právě teď moc, o tamtu nejvíc a o tyhle… a jak to vůbec bude. Veselosti si škrabeme z misky, jak se dá, a zaplaťpánbů za ně. Jsou strašně důležité.

Přála bych si a nejen sobě k dnešnímu zamlženému Martinovi, aby tohle netrvalo dlouho. Abychom se sice zase o něco hádali, to je normálka, ale aby to bylo zase tak, že svátky vylezou a budou trochu jako prostitutky otravovat a my na ně nakonec skočíme. Zasmějeme se, vyprázdníme peněženky, uvolníme se a budem si lážo plážo užívat. Bez honění zpráv a aktualit v mobilu, co se smí a nesmí, co nás čeká a kdo  – nad rámec jindy běžně spravedlivé, jež tak poctivě všechny odvléká, zemřel a že to nemá nemá konce.

Aby zase články, kdy si něco připomínáme, kdy si ze svatých děláme trochu srandu, zase vládly světu víc. A i v té temné listopadové depce, aby bylo zasvětýlkováno k příjemnějšímu přežití.

Hezký den s Martinem a pěkný podvečer.

 

Subscribe
Upozornit na
guest
6 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Jana Melišová
13 dní před

U nás v rozhlase teraz išla skladba a spieval ju Zdenek a Jarda –Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo,hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo. Želám krásny deň a verím že …“nakoniec všetko dobre dopadne a keď ešte všetko dobre nedopadlo tak potom ešte neni koniec

Brigita
21 dní před

Radko 💗souhlasím s Tomášem. To dáme. Někdy ty pocity na mě padají a já se zaraduji a říkám si…. Jupiii, ještě cítím, takže jsem…. Snad alespoň ještě trochu člověkem. Objímám a přeji plně prožitý laskavý den

Tomáš Vodvářka
Admin
21 dní před

Radko, jasně že bude líp, tyhle pohromy jsou pro nás důležité, abychom moc jako lidi nevyskakovali a tak nějak si připomněli, že prostě neumíme všechno, že máme svoje limity, které jsou někdy zatraceně nízko, což nevidíme nebo vidět nechceme. Měli bychom, jak pravil John z Beatles, otočit svou tvář ke slunci a stín bude za námi.

Jara Rank
Jara Rank
19 dní před

Diky Radko, svatek na ktery jsem uz zapomela. Takze to bylo vcera, tady lilo a zadny sni, aniu bily kun. Nekolik jelenu mi prebehlo pres cestu. Dovolim si napsat, ze jsem cetla Vas clanek o Edne, ale v podstate stojim za Ednou a jejimi lidskymi nazory. Ptat se, proc tam jsou a denne vidim ve zpravach, jak vypada Syrie, Irak, Afganistan a nektere zbytky byvalych sovetskych republik, dela se strasne zle pri ceskych prispevcich v diskusich, jsme smutne zbytky Masarykovy CSR, bez emoci, etiky a moralky.

Jara Rank
Jara Rank
8 dní před
Reply to  Jara Rank

Omlouvam se za preklepy, bohuzel jsem to po sobe necetla. Mezitim jsem precetla Vas dnesni blog a opet musim podekovat. Diskuse uz byla slusnejsi, az na pana Brauna, jehoz prispevky jsem vubec nechapala. Na FB u Moniky L.F. se opet lide naivne ptaji: proc nejdou zpet domu, je mi nekdy stydno za minimalni znalosti mych krajanu.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial