Velkopáteční

Přeji všem autorům a čtenářům Blogosféry klidné, radostné a požehnané Velikonoce. Jsou už druhé v neblahých časech, v nichž – slovy biblického Kazatele – nenacházíme zalíbení. Možná o to větší důvod pohledět vzhůru i do minulosti – ke Golgotě, prázdnému hrobu, zmrtvýchvstalému Pánu.

Jako skromný příspěvek ke svátečnímu času nabízím svůj velikonoční písňový text, který jsem napsal před mnoha desetiletími –  ve šťastných letech  mládí.

Jan s matkou Ježíše

a ženy plačící

slyšeli pod křížem

hlas k nebi znějící:

Bože můj, Bože můj

proč jsi opustil mne?

Hořká je číš strachu z Getsemane.

Skály tam praskaly

a zem se zatřásla,

hroby když vydaly

životu svá těla.

Tma skryla slunci tvář.

Hle – dokonáno je!

Nestřeží mečů zář bránu ráje.

Ten den se v svatyni

roztrhla chrámová opona,

zástupnou obětí

skončil věk Zákona.

Bůh k slibům z Edenu

člověka navrátil

a jejich slov cenu

sám zaplatil.

Jan s matkou Ježíše

a ženy plačící

přinesli od kříže

modlitbu věřícím:

Bože můj, Bože můj

tys´ neopustil mne!

Prázdná je číš strachu z Getsemane.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články