Káhira: Předvolební jednání palestinskoarabských frakcí

V únoru se v Káhiře konalo první předvolební jednání palestinskoarabských frakcí, z nichž nemalá část patří mezi teroristické organizace. V historii parlamentní demokracie se jedná o unikum. Teroristé usilují o získání moci demokratickou cestou – a svět přidává svůj potlesk. Podivné poměry, podivná doba.

Mýlí se každý, kdo by si myslel, že vstupem teroristických organizací do demokratického procesu se jejich teroristická podstata vypaří jako kapka vody na saharském kameni. Hamas, který vyhrál minulé volby do zastupitelského sboru Palestinskoarabské autonomie (PA) v roce 2006, je toho jasným důkazem.

V úterý a ve středu (16-17/3) se konalo v Káhiře druhé kolo předvolebních rozhovorů frakcí PA. Egyptský zpravodajský server Ahramonline přinesl informaci o ujednání prvního dne („Palestinian factions in Cairo vow to hold free, fair elections“/16. 3. 2021). Domluven byl tzv. čestný kodex. Co obsahuje?

DO VOLEB BEZE ZBRANÍ

Několik závazků. Že volby budou „svobodné a spravedlivé“. Všechny fáze volebního procesu budou probíhat způsobem, který zajistí jeho „transparentnost a poctivost“. Přítomné delegace se také zavázaly, že „budou dodržovat všechna ustanovení zákonů a nařízení, která regulují volební proces, aby posílily národní jednotu a veřejný zájem“.

Během předvolební kampaně nebudou využívány (spíše by se hodilo zneužívány) bohoslužby.

Dále frakce zdůraznily nutnost respektovat roli policie PA při zajišťování volebního procesu, stejně jako místní, arabské a mezinárodní pozorovatele. Dále se účastníci káhirského jednání zavázali, že jimi zastupované frakce se neuchýlí k žádné formě podněcování či pomluv a nebudou používat náboženská, sektářská, kmenová nebo rasová hesla v kampani a nebudou útočit na předvolební kampaň konkurentů.

Ledaskoho napadne, že toto jsou tak samozřejmé principy, že není nutné kvůli tomu se scházet a dávat si čestné sliby. K tomu je možné říci jediné: oni dobře vědí, proč to dělají.

Jako pikantní se pak může jevit slib, že frakce nebudou během veřejných setkání, předvolebních shromáždění a jiných aktivit používat zbraně. To ponechme bez komentáře.

Místo něj připomeňme, že předchozí volby – konaly se v lednu 2006 a vyhrál je Hamas – skončily občanskou válkou a následným dvojvládím trvajícím dosud: poražený Fatah vládne na autonomních územích v Judeji a Samaří, Hamas v Pásmu Gazy.

Poté, co skončilo čtyřleté funkcní období (2010) se žádné parlamentní volby v PA nekonaly. Nynější jsou plánovány na 22. května (pro jistotu uvedu i rok: 2021). Jakou demokratickou legitimitu mají představitelé Autonomie? Kdo to ví, odpoví.

Mohou si PA frakce důvěřovat? Odpovím vzpomínkou.

Jednou, bylo to na Sinaji, chtěli jsme jet taxi z dnešního hotelu Sea Magic (na dohled letiště v Šarm aš Šajchu) do Naama Bay. Asi osm kilometrů. Já, žena a ještě jedna česká dvojice. Vyšel jsem z hotelu a na prvního taxikáře volám přes ulici: Do Naama Bay za patnáct liber. Anglicky fifteen pounds. Řidič kývl a když jsme k němu přišli, říká: Fifty pounds. Padesát liber.

To jsem odmítl: Pouze fifteen. Ukázal na řadu asi deseti taxíků opodál. Došli jsme tam, říkám svoji cenu, pánové se chvíli domlouvali a pak si nás jeden vybral. Protože dobré účty dělají dobré přátele, řekl jsem znovu fifteen pounds – a ruku na to. Když jsme stiskli dlaně, Egypťan vyhrkl: Fifty.

Byl to samozřejmě žertík, ale cosi poodhaluje.

Podotýkám, než budu ocejchován jako novodobý Harpagon, že tenkrát měla egyptská libra podstatně větší hodnotu než dnes; bylo to ještě za Mubaraka a taxislužba byla opravdu levná.

ĎÁBEL UKRYTÝ V DETAILU

Podíváme-li se na web Palestinské osvobozovací organizace, střechové instituce sdružující řadu formací, které budou v nadcházejících volbách kandidovat, zjistíme dvě věci. Některé můžeme označit jako teroristické, o to už řeč byla, a kromě toho je poučné podívat se na jejich loga. Většina z jedenácti na webu PLO uvedených zobrazuje celé území mandátní Palestiny jako svoje teritorium, což znamená, že v podání tohoto symbolu není žádné místo pro Stát Izrael. Ten v představách lídrů těchto organizací neexistuje.

Je to stejné, jako kdyby dnešní Německo mělo ve znaku mapu svého státu, na níž by jako součást Spolkové republiky byly i Čechy, Morava a naše část Slezska. Na palestinskoarabskou část takové nehoráznosti se nyní můžeme podívat:

… obr. 1/Formace sdružené v PLO, které mají ve znaku celou mandátní Palestinu jako území, na němž chtějí zřídit stát pro palestinské Araby. 1 – Předvoj lidové osvobozenecké války, 2 – Palestinská osvobozenecká fronta, 3 – Palestinská lidová bojová fronta, 4 – Lidová fronta pro osvobození Palestiny – Všeobecné velení, 5 – Lidová fronta pro osvobození Palestiny, 6 – Fatah, 7 – Demokratická fronta pro osvobození Palestiny. (Zdroj: Web PLO.)

… obr. 2/Také PLO má ve svém znaku celé území bývalé mandátní Palestiny coby teritorium budoucího státu Palestina. (Zdroj: Web PLO.)

Jelikož celou historickou Palestinu, tedy včetně území Izraele, má ve svém znaku i Fatah (šéf Abbás), a rovněž PLO (šéf Abbás), nelze se nezeptat, jak upřímně vlastně PA (šéf Abbás) myslí mír s Izraelem, když mu nedá prostor ani na svém symbolu? Nemyslím, že by to byl nepodstatný detail.

MÍR ANO? MÍR NE?

Středa 17. března přinesla dvě klíčové zprávy z káhirského jednání, jak o nich informoval Ahramonline.

Frakce ve svém prohlášení položily důraz na „jednotu palestinských území“, což v jejich pojetí znamená nejen „Západní břeh“ a Pásmo Gazy, ale také Jeruzalém. Ve zprávě egyptského serveru je uvedeno „Jerusalem“, nikoli „East Jerusalem“. Přičemž frakce odsouhlasily, že „budou čelit jakékoli překážce při hlasování, zejména v Jeruzalémě“ (especially in Jerusalem). To má ale háček: celý Jeruzalém je hlavním městem jiného státu – Izraele.

Druhý problémový moment představuje oznámení, že palestinskoarabské frakce se dohodly na dokončení procesu formování „antinormalizační skupiny nazvané Jednotné palestinské národní vedení pro lidový odpor“. Antinormalizační je v kontextu našeho tématu kouzelné slůvko, které znamená odmítnutí mírových dohod mezi arabskými státy a Izraelem, což staví veškeré úsilí o narovnání vztahů mezi palestinskými Araby a Izraelem na hlavu. Na jedné straně jakýmsi pomyslným cílem je mír Izrael – PA, na druhé straně PA odmítá nedávno uzavřený mír mezi Izraelem a Emiráty, Bahrajnem, Súdánem a Marokem. Pikantní je, že sami palestinští Arabové mají s Izraelem uzavřený svého druhu dílčí mír (bez něj by jejich autonomie vůbec neexistovala) a jednání vedli v metropoli státu, který má také uzavřenou standardní mírovou smlouvu s Izraelem.

Normalizaci – ve smyslu mírové dohody – tedy palestinští Arabové (jak patrno všechny frakce) odmítají a místo toho formují jednotné vedení lidového odporu. Dosadíme-li za „lidový odpor“ slovo teror, pak se musíme ptát, co vlastně palestinští Arabové chtějí?

Ať už nám vyjde jakákoliv odpověď – a ať už dopadnou volby v Izraeli příští týden jakkoli -, jisté je jedno. Patová situace se v dohledné době nezmění a spíše mezi Izraele a PA o něco vzroste napětí. A pokud se volby v PA 22. května opravdu uskuteční, lze očekávat další vývoj s největšími obavami.

Řečeno bonmotem: To bude mít Izrael dřív mírové dohody se všemi arabskými státy, než budou předáci palestinských Arabů ochotni dohodnout se s ním na mírovém narovnání.

Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Tomáš Vodvářka
Admin
7 měsíců před

Je to takový pozvolný pád do nicoty. Zdá se, že si mnoho arabských zemí uvědomuje, že neustále útočit proti Israeli je prostě na nic, že je lépe s ním spolupracovat a třeba obchodovat a získávat technologie, o kterým se jim ani nesnilo. PA začíná být pro ně takovou osinou v zadku a přikrmování Hamásu provádí už asi jen Irán. Jsem opravdu zvědav, čeho se snad ještě dožijeme.

Bohumil Michal
Bohumil Michal
7 měsíců před

Já si vždycky vzpomenu, co řekl Abba Eban (ministr zahraničí 1967, po jednání v Ženevě 1974 – po Jom Kipurové válce): „They never miss an opportunity to miss an opportunity“.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial