Jezdci

Na promrzlé zemi neroztává sníh
nehřeje už oheň, dotek ani líh
cestou klušou čtyři jezdci na koních

Rozlétli se ptáci, rozštěkali psi
zablýsklo se ostří pod nánosem rzi
krajem jedou jezdci apokalypsy

Hřmí a kotouč slunce padá za kopec
v čele cválá maršál, vzadu kostlivec
v rukou meč, luk s šípy, váhy, trojzubec

Skla oken se třesou, přízraky čtyř stvůr
na hubených herkách vjely na náš dvůr
máme vzácné hosty, milá, prostři stůl!

Páni, co si dáte, portské nebo rum?
trmácet se mrazem, to je nerozum
můžete tu přespat, váš je teď náš dům

Zasmáli se sborem, jak když praská led
naše je tu všechno, na to vemte jed
ale bydlet s námi, není žádný med

Klanět se nám hleďte, bědovat a lkát
my hodovat budem a mariáš hrát
skotačit jak diví, paní rajtovat

V tom zavelel smrťák – neztrácejme čas
nad hemžením světa zní polnice hlas
sedmou pečeť láme ten, co vyslal nás

Autor: Štěpán Votoček