O lásce Ládi a Leony

Něco v sobě necháme narůst a ono to naroste. Něco je však dílem podlomení v kolenou tady a teď. Hned. Určitě tohle, milý čtenáři, ze svého života jako utajenou pikentérii buď ty sám (nepřiznávej se), nebo od jiných už znáš. A tak i jim se přesně tohle stalo. Cítili v tu chvíli jeden druhého, ač dobře věděli, že jsou si zakázaní. Odolává se těžko. Kouzlo příležitosti, kouzlo okamžiku, magnet…silnější než síla mocnějších. A pak už jen pár slov…

Leono…Leono? Leono…

Láďo, ne…nech toho,

Leono, pojď… prosímtě pojď…Leono, notak…Leonko…Leono…

Láďo, Láďo, proboha, Láďo…Láďo, slyšíš, ne! Ne… Láďo…

Leono, pojď, Leonko…

Láďo…

Leono…

…Láďo…Láďo, pojď…pojď… hezky…hezky pojď, pojď …

Leono…

Leono…

Láďooooooooo!

Víš to, milý čtenáři, že ta krásná konečná rezignace je nejhezčí. Ale říkej tohle těm dvěma, co se zasnažili, aby se to těm dalším dvěma prostě nepovedlo. Kéž by rezignovali! Což si zrovna tak jako já a ty, milý čtenáři, nevšimli té jejich touhy?

No a ta moje druhá výhrada vůči nim je taková, že já jsem obyčejná a jinak naučená a že…No zkrátka, že za mýho dětství to byl prostě Bojar a Kikina a Dolinka a Sandynka a Rek…takže to se mi pak nediv, že jeden prostě zbystří.

(příběh valentinské odpolední procházky)

Hezký valentinský večer všem blogerům a čtenářům Blogosféry, všem majitelům psů i jiných zvířat a všem, kdo ví, že milovat – a to je jedno koho, je to na světě absolutně nejvíc a určitě nejhezčí:) no i když?…;) No name má ještě jeden názor:)♥♥♥

4 7 votes
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
guest
17 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Bohunka
10 dní před

Jorksir jménem Rambo :))

Michaela Klímová
10 dní před
Reply to  Bohunka

Znala jsem Fíka… 😉

Michaela Klímová
10 dní před

🙂 Jak je páníčkové vidí, tak se jmenují a tak se taky mají chovat: Těžké!
Šedesátikilový rotvajler Hókaidó mě na přivítanou málem smetl ze schodů a hostitelka ho láskyplně peskuje: „Hokyšku! Nechej tetu…!“

Michaela Klímová
10 dní před

Je to pravda, Radko, ale myslím, že bych si vzpomněla i na Toničku a Péťu… :).
Díky za PSANÍ! 🙂

Michaela Klímová
10 dní před

Aspoň víme, že jí máme vykat! 😉

Naďa
Naďa
10 dní před

Naše sedesatikilova leonbergrice Ela, ať je jí země lehká, když jsem ji nechala před kramem a než jsem nakoupila srdceryvně plakala jako opuštěné štěňátko, ale přiblížit se k ní nikdo jiný nesměl 🙂
Hokýšek je jasnej, jakobych ho viděla i s paničkou 🙂
Jo, Radko, hezký blog.

Michaela Klímová
10 dní před
Reply to  Naďa

Leonbergera mám možná v plánu! 🙂

Naďa
Naďa
10 dní před

Jsou to méďové… Nevím jestli byste ho měli jen venku, nebo i doma, u nás mohla být Eldina pořád na zahradě, ale nejraději se mi neustále motala doma pod nohama a to byl zážitek nejen že jsem se někdy o ní málem prerazila, ale s chlupama, museli byste si zvyknout, že jeho chlupy máte úplně všude, takové jemňoučké, které se vznášejí i ve vzduchu. Já před každým odchodem z domu ztratila hodně času než jsem se okartacovala, ale stejně… A pak také péče o jeho srst, náročná! Hlavně plstnatí za ušima, na břiše… Česat, česat… A vyčesávat tuny srsti 🙂… Číst vice »

Michaela Klímová
10 dní před
Reply to  Naďa

Ráda bych na zahradě… Ale víme, jak to chodí ;).

Naďa
Naďa
10 dní před

Správný výklad, který zůstane v paměti, já nikdy nezapomenu na výklad o Lermontovi, protože paní profesorka nám vylíčila různé zajímavé pikanterie z jeho života a pak s tím spojené dílo se dobře pamatovalo. Super.
Měli jsme více psů, ale tvrdohlavá Eldina byla královnou příběhů. Něco jsem o ní také napsala. Dostala jsem ji jako dárek kr kulatým narozeninam, sedmikilové sotva odstavené štěňátko 🙂
Přeju krásný den.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial