Stačí nasypat …

Za oknem sníh, nikoli v kapkách jarního tání, jak píšu v jednom svém verši, ale v krystalech desetistupňového mrazu. Kolem sýkorky, které jistě neodmítnou lidskou pomoc. Prostírání je prosté – na parapetu. Z tepla obývacího pokoje je radost je pozorovat; jedna z nemnoha této chladné, nevlídné, smutné doby. Semínka našly, odlétají, vrací se, máme nové přátele. A pocit, který zná jen darující.

Foto: Autor blogu nebo Soňa Stejskalová. Jak kdo přišel k oknu (a pak řešte autorská práva …)

5 4 votes
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
guest
11 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Soňa Bulbeck
13 dní před

Milé…pamätám si, že sme ako deti kedysi robili krmítka…drevené a potom ich mali na dvore a dávali do nich odrobinky a vešali kožky zo slaninky…učili sme sa myslieť na druhých…niečo, čo sa dnes už veľmi nenosí…užívajte si to…

Hana
Hana
15 dní před

Dobrá inspirace. Díky za blog.

Filip Vracovský
Filip Vracovský
15 dní před

Dobrý den, ani sýkorka, ani zvonek, krásný čížky tam máte 🙂 Kluky i holky 🙂

Michaela Klímová
15 dní před

Tak bingo 🙂 !

Filip Vracovský
Filip Vracovský
15 dní před

máme jich letos na krmítku hejna…. loni byl rok sýkorek, letos čížků, alespon u nás 🙂 Lepší než televize, a těch barev díky velké druhové diverzitě… pecka.

Michaela Klímová
14 dní před

Jj, měla jsem největší radost z hejna stehlíků. Ale zmizeli, jak přiletěli. Asi v zimě cestují .:)

Michaela Klímová
15 dní před

To je Zvonek 🙂
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zvonek_zelen%C3%BD
Ti jsou taky moc milí a chytří!
Je to velká radost a člověk nikdy neví, kdo zavítá příště… 🙂

Filip Vracovský
Filip Vracovský
15 dní před
Tomáš Vodvářka
Admin
15 dní před

U nás je to podobné, máme k sypacímu prostoru (drtivá většina vrabčáci) v dobách, kdy nemrzne, ještě nádobu na koupání. Bývá to skvělé kino, jak se tam to hejno začne rochnit. Prima blog.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial