
O politické chybě jedné paní poslankyně
Mary Millerová je novou členkou americké Sněmovny reprezentantů. Zastupuje středozápadní stát Illinois. Patří mezi vyhraněné protrumpovské republikánky. Svůj post v Kongresu zastává od 3. ledna 2021.
A už ji zná celý svět, chtělo by se říci.
Postarala se totiž o malý skandál: zařadila se mezi osobnosti, které neodolaly pokušení citovat Hitlera v pozitivním duchu. Není první a zřejmě ani poslední – a netýká se ta věc pouze Ameriky.
V úterý 5. ledna vystoupila ve Washingtonu DC na shromáždění „Moms for America“ pořádaném na podporu prezidenta Trumpa. Když hovořila o tom, že je potřeba získat mládež, uvedla: „Budeme prohrávat, dokud nezískáme srdce našich dětí. Je to bitva.“
A dodala:
- Hitler měl v jedné věci pravdu; každý, kdo má mládež, má budoucnost.
Problém byl na světě.
Proti takovéto argumentaci se ostře ohradilo několik organizací a jednotlivců. Mezi nimi Liga proti hanobení, Světový židovský kongres, Americké muzeum holocaustu a demokratický guvernér státu Illinois J. B. Pritzker. Objevily se výzvy k rezignaci Millerové.
Je potřeba vysvětlovat, proč byly reakce tak ostře odmítavé? Věřím, že ne, a tak snad jen pro úplnost. Argumentovat výroky jedné z největších zrůd v dějinách na podporu vlastní dobré myšlenky je hrubá politická chyba, neboť to Hitlerův obraz relativizuje. A to je, musí být, nepřijatelné. Absolutně nepřijatelné. Je to plivnutí do tváře všem obětem zvrácené Hitlerovy politiky.
Jsem znovu a znovu šokován tím, že politici v demokratickém světě, kteří tak rádi tímto způsobem Hitlera využívají k podpoře svých ušlechtilých myšlenek, si tyto souvislosti neuvědomují.
Současně, v kontextu toho, co se ve Washingtonu DC v uplynulých dnech stalo, musím uvést: tu větu pronesla Mary Millerová, jen ona je za ní odpovědná a jen ona se za ni musí omluvit. Nikdo jiný.
A tak se také stalo.
V pátek 8. ledna zveřejnila na svém Twitteru k této záležitosti vyjádření (obr. 1). V něm se omluvila všem, komu její slova jakkoli ublížila a vyjádřila lítost nad tím, že při ilustraci toho, jak nebezpečně mohou na mládež působit vnější vlivy, použila citát jednoho z nejodpornějších diktátorů v dějinách.
Ujistila:
- Jsem vášnivě proizraelská a vždy budu silným zastáncem a spojencem židovské komunity.
obr. 1/Zdroj: Twitter kongresmanky Mary Millerové.
Poslankyně Millerová udělala chybu. Hloupou, zbytečnou, nepochopitelnou. Na druhou stranu: chyby se můžeme dopustit – a také se jich dopouštíme – každý z nás. Důležité je vlastní špatné počínání napravit – a to Millerová udělala.
Jsem si jist, že příště už Hitlera tímto způsobem citovat nebude, že tato chyba ji náležitě poučila.
Přesto je zajímavé, že ji to vůbec napadlo. Zdá se, že někteří jedinci v historii přes všechny jejich známé – a děsivé – vlastnosti mají jakousi magickou přitažlivost. Přesto je fajn, že v sobě našla sílu se omluvit a nežvanila cosi o nějakém přeřeknutí, případně – jak známo z našich luhů a hájů – relativizovala absolutně všechno.
Ano – a o to jde. Chyba – omluva – poučení. Příjemný víkend tam u vás.