Eine, kleine nachtmusic – hudební pel mel
Jak jsem napsal minule, dnešní hudební dávka bude z Polska. Jak taky jinak, když ze všech zemí bývalého bolševického bloku, je zde hudební scéna na nejvyšší úrovni.
Snažím se vzpomenout si, kterou z polských kapel či interpretů jsem zaregistroval jako první. Byl to Czeslaw Niemen nebo skupiny SBB či Krzak?
V každém případě, koncert kapely SBB byl první, který jsem viděl, tehdy ještě v ostravské hale Tatran a byl typický tím, že Jerzy Piotrowski, bubeník, během tohoto koncertu byl postižen srdeční slabosti. Sanitka jej odvezla na blízké Fifejdy ( nemocnice), ovšem kapela pokračovala za nadšení diváků a otravné přítomnosti policistů v koncertu nadále. Nikdo tehdy netušil, že zhruba po necelé hodince, se na pódiu objeví pobledlý, Jerzy, který prostě odmítl hospitalizaci. Diváci bouřili a policisté nechápali a myslím si, že se i dost báli toho, co může následovat.
Hudebně spřízněnou kapelou k SBB byli Krzak. Bohužel, nikdy jsem neměl možnost je vidět naživo, protože komunisti byli až moc opatrní a moc toho do ČSSR nezvali. Výjimky jako zmínění SBB nebo Czeslaw Niemen byly opravdu vzácné.
Czeslaw Niemen, to byl kouzelník. Mág. Stylisticky blízký Mariánu Vargovi, ovšem vzhledem k tomu, že Polsko vždy mělo vyšší míru svobody nežli ČSSR, tak i Niemenova hudba bloudila ve volnějších sférách.
S než předu k rockovým kapelám, nemohu nezmínit skupinu Cytrus, která tuto bluesovou vzpomínku uzavře
Vzpomeňte, co jsme měli v těchto létech v Československu? Martina Kratochvíla, Fermátu a Bohemii. Polsku jsme mohli vždy jen závidět, už jen to, že měli nepřeberné množství rozhlasových stanic a každý si mohl vybrat podle libosti, jaká hudba mu vyhovovala. A díky jedné z těchto stanic jsem prvně slyšel tuto partičku. Jmenovala se Brygada Kryzys. V listach przebojow se trvale umisťovala na prvních místech a já se ani nedivím. Nadpozemská hudba, mísící punk, alternativu, hard rock a jazz.
Zmínil jsem Punk a naprosto bezkonkurenčním reprezentantem tohoto žánru byla skupina Republika. Je skoro neuvěřitelné, že komunisti tehdy dovolili, aby vystoupila v Českém Těšíně, na festivalu polské kultury a Henek Cieslar, který to organizoval asi musel vyvinout nemalou snahu. Město bylo ten den dokonale obklíčeno jednak policejními vozy a také hasiči a samozřejmě zločinnou pěstí komunistů – lidovými milicemi. Každý návštěvník, už od nádraží, byl několikrát kontrolován a prohlížen. Ovšem zážitek stál za to a hned první skladba Kombinat vyvolala doslova bouři, při které státní moc vůbec nevěděla co dělat. Policisté nervozně pobíhali kolem, hasiči čuměli jako péro z gauče, dědci z LM si zacpávali uši. A dav hulákal „kombinat pracuje oddycha buduje“
Teď si uvědomuji, že je toho opravdu hodně, co se dá nabídnout z Polské hudební scény. A tak se pro dnešek rozloučím kapelou Lady Pank a skladbou, která je mojí srdeční. Aby bylo jasno. Miluji Polsko, miluji Warszawu. A příště trochu přitvrdíme.
V Praze jsme chodili na roh Václaváku a Jindřišské do Polského informačního a kulturního střediska kupovat gramofonové desky, protože se tam dal sehnat jazz i občas RaR, u nás nevydávané, pro nás s mužem oblíbené žánry. Czieslav Niemen měl u nás doma taky desku (nebo desky?)
Taky jsme tam zakoupili černou vyřezávanou jizbu zlevněnou z nějaké výstavy. Spoje byly pouze na kolíčky a na pero a drážku, nábytek byl z bytelneho dřeva.
Jo, Poláci…
No nic, nikoho to nezajímá, taky proč, je to tak dávno… a pak, asi zde nejsem vítána, tak se tu mějte hezky
Paní Naďo, nebuďte vztahovačná. Jednak je mezi námi 7 hodin rozdíl a já nesedím na počítači 24/7 a pak, na váš komentář se nedá nic namítat. Mimochodem, kromě polského, byl v Praze i maďarský obchod. Tam se také dobře nakupovalo.
Můj blog není tématicky nějak atraktivní. Není o politice takže nemůžete očekávat bouřlivou diskusi. Trochu mě mrzí, že ani já nevím, kolik lidí si jej přečetlo. Nemám nikde podobný ukazatel.
Já vím, někdy reaguju neadekvátně pod vlivem emocí…
Ano, Maďaři byli tuším na Národní třídě, Němci myslím taky, mám pocit v paláci Dunaj, taky Kubánská kultura byla na Národní proti Máji…
Vím, že o tomhle váš článek není, jen mi evokoval to vzpomínání, doufám je vám už lépe, mějte se hezky.
Dobrá muzika, Martine, Za mně určitě Czeslaw Niemen a mně neznámý Cytrus.
Dodnes vzpomínám na Niemenův koncert v kulturním domě Vítkovic. Bylo to úžasné, hlavně začátek, když hrál polskou hymnu. V sále byla většina Poláků, kteří jako jeden povstali. Bylo to v době války v Polsku.