Pánové, čůráte vsedě nebo vestoje?
Dnes jsem si přečetl článek, který sice napsala žena, nicméně týká se nás mužů a našeho pobytu na WC.
Ve svém zamyšlení se autorka zabývá tím, zda je pro nás muže lepší močit vsedě, či vestoje. V následné diskusi se, jak už je tradiční, do autorky pustili zástupci nás samců, a obvinili jí ze všech možných i nemožných zločinů proti mužství. Jak to ale ve skutečnosti je?
Samozřejmě platí, že proti gustu žádný dišputát a když to na vás přijde, tak je dobrý každý keříček, každé zákoutí. I když zde v USA vás podobné ulevení si může stát i pokutu a pokud bude policista hodně protivný, tak i pobyt v cele. Amerika holt dá občas více na křesťanské dobré mravy nežli na normální přírodní procesy.
Já jako muž 50+, či spíše 60 -, vím o čem píši, když zastávám pohodlí posedu. Nejen vrozená lenost, kdy si mohu, hlavně v noci, pohovět a třeba se i rozmyslet, jestli nevyprodukuji kromě pár kapek i něco navíc, ale hlavně hygienické a společenské důvody k mé oblibě v sezení dávají dostatečný důvod. Je to velice prosté. Představte si, že si jdete odskočit na toaletu během romantické večeře s krásnou dámou. Jste oděn do slušivého ohozu a hlavně jasně světlých kalhot a při vykonávání potřeby jde ten proud všude možně, jen ne tam, kam míříte. Takže máte kolem pisoáru malou loužičku. Nyní ale dojde k závěru výkonu a vy během přátelského potřesení zjistíte, jak pravdivé je pořekadlo našeho dětství o tom, že ať třepete jak chcete, poslední kapka jde vždy to trenek. Ve vašem případě nejen tam ale i na krásně viditelné místo Vaších kalhot. V tu chvíli se o vás pokouší mozková příhoda, infarkt myokardu, covid 19 a vážně přemýšlíte o sebevraždě potupným utopením se v záchodové míse. A vy mladší pánové, kteří se nyní chechtáte a mumláte cosi o nešikovnosti, on vás ten smích jednoho dne přejde. Ne že bych vám to přál, ale příroda umí být pěkná mrcha. A docela stačí horko, ve kterém se i vaše druhé, lepší já zapotí a tak nějak slepí, což vy ve víru romantického večera nevezmete na vědomí a už první vypuštěný proud směřuje nikoliv do porcelánu ale na běloskvoucí oděv.
A přitom zabránit trapasu je snadné. Sednete, ulevíte si a pokud opravdu nejste nemehlo, tak pak v klidu vstanete a vše je v pořádku.
Nehodlám zde rozvádět údajné zdravotní přednosti sezení. Na to nejsem dostatečně medicínsky vzdělán. Já si vystačím s obyčejným pohodlím a klidem.
V přírodě vstoje, v civilizaci (i soukromě doma) vsedě. Pohodlí v obou případech. Obřezán (v dospělosti z hygienických důvodů) nemusím oklepávat. Tolik k reakci na článek. — Přidám ještě pár postřehů k vašemu profilu: “Jsem majitelem manželky“ – sice jsem dosud svobodný, ale i jako dlouholetě šťastně zadaný bych nikdy nepoužil slovo majitel; zkuste couvnout – ženu ani děti nevlastníte, byť hrdě. Fandím jim, abyste jimi byl milován, ale abyste nikdy nebyl vlastníkem. A co máte proti Floydům? Jako ročník *68 je mám moc rád. Nevím, jestli jsem sionista, ale Židé jsou pro mě vyvolený národ (i když by si… Číst vice »
Pane Pechare, pokud jste na mě narazil někdy na idnesu, pak víte, že kromě dramatické neznalosti pravidel českého pravopisu ( mým rodným jazykem je polština), se snažím své články pošpikovávat takovým svým druhem černo- šedivo- bílo- modrého humoru. Prostě jak se mi to hodí. Moje manželka je doslova můj poklad a totéž platí i o mých dětech. Ryze doslovně, ve chvíli kdy řeknete mám ženu, mám děti, tak také říkáte že jste jejích majitelem. Je to prostě hra slov, kterou v různých formách hrajeme v mé rodině všichni. Co mám proti Floydům? Rogera Waterse. Ten bolševický nácek může za to,… Číst vice »
Přímo k tématu nic nemám, ale když už jsme se dotkli toho, že v Americe se public urination pokutuje – kéž by se to přestalo přehlížet i u nás. Nevím, proč se musím při jízdě autem u cest, na projížďce po cyklostezce nebo procházce parkem (!) koukat na to, jak dospělí muži močí jako psi. Kdyby se aspoň chodilo trochu dál. (Než se někdo uráčí dát mi knížecí radu, ať se dívám jinam, tak předestírám, že se skutečně snažím dívat jinam, ale když vám někdo do záhonu vysype kupu hnoje, taky je těžké ji ignorovat.)
Ale jo, samozřejmě máte částečně pravdu. Někteří mužové, hlavně vrávorající cestou z Bartovské harendy či podobného zařízení, ztrácejí přirozený stud a soudnost. Jenže v USA do dovedli do dokonalosti. Na jedné straně je zde situace jednodušší v tom, že toalety jsou doslova na každém kroku. Takže muži i ženy mohou skočit do fast foodu, do obchodu, do hotelu nebo restaurace. Nicméně Amerika je země velkých vzdáleností a tudíž se často stane, že se ocitnete v místě, kde je jen keříček za ním druhý keříček a kolem dálnice a dále nic ani benzínka. No a na vás to přijde a vydržet… Číst vice »
Paní Adélo, jako povinnou četbu doporučuji Zvonokosy. Hi!
Pane Pavle, děkuji za doporučení, ale pamatuji si, že mi připadaly poněkud slaboduché už ve čtrnácti, kdy jsem učinila první pokus si je přečíst.
Musím se přiznat, Adélo, že mně taky připadaly poněkud slaboduché.
Ovšem pak jsem v nich jedenkrát hrál, a už ne. Už ne poněkud.
😀
Paní Adélo, tak nabízím povídku J. Haška CaK soud a malá potřeba tělesná (název si úplně přesně nepamatuji), nebo co do velké potřeby Zrádce národa v Chotěboři. Obě líčí strašlivou situaci, kdy hlasu přírody nejde odolat. Co se týče Zvonokosů, tak já, neb jsem ročník 43, jsem je četl už ve třinácti, a to víte, chlapci dospívají trochu později. A co jiného můžete čekat od žabožroutů. Viz též krásnou scénu ve filmu Situace je vážná, nikoliv však zoufalá, kde policajti zvlhčují trávník poblíže místa činu, a komisař praví – jsou to kropiči. Je to podle divadelní hry, jak to provedli… Číst vice »
V Japonsku je prý daleko neslušnější než močit na veřejnosti veřejně smrkat. Jiný brav, jiný mrav. Doufám, že nebudete pokutovat močící psy.
To není v Japonsku ale v Číně. Zato je tam známkou bontonu hlasitě mlaskat a po jídle si stejně hlasitě odříhnout. Bez toho byste hostitele urazil
Já, který u cesty před domem nejen vysadil begónky pro potěchu kolemjdoucích člověků, ale i zasadil pět patníků pro potěchu kolemjdoucích psů, určitě ne (močící pes, močící pes, močící pes).
🤠
Nebýt Vás, jak by to dopadlo, není-li poblíž tyčovitý objekt:
http://www.nebakov.cz/vtipy/fronta1.jpg
To m.p., m.p., m.p. je inspirováno Nezvalem nebo Leninem?
A pěknou plastiku byste též mohl?
http://www.nebakov.cz/vtipy/urolog.jpg
Jak mnoho nám ženy vzaly.Já vždycky ve stoje
Jen počkejte Davide, taky na vás dojde. Checht.
Zásadní mužské téma, Martine. Je fakt, že tady genderová rovnost úpí, protože na masových akcích je mužská část díly pisoirům hotova mnohem dříve, než ženská, která je nucena stát v potupné řadě před komůrkou, zatímco chlapi je s úšklebkem míjí a vycházejí v době, kdy ona tančící žena stále čeká, postoupivše o 1-2 místa. Je skutečností, že i v přírodě to máme jednodušší, neboť stojící muž ve vhodně zvolené poloze může svou činnost maskovat, zatímco dřepící žena je jasná….nicméně, tak nějak se kloním k panu Michalovi pode mnou….díky za blog
Postoupivši, to je ženský přechodník. Postoupivše je plurál (nezávisle na rodu). Maximálně můžete zrušit přechodník a udělat z toho adjektivum přistoupivší.
To jsem ale otravnej purista, co? 😉
Taky jsem to zaznamenal, anžto jsem taky „grammar nazi“, akorát už ňák línej.
🥳
Musím si ty přechodníky nastudovat, to už je podruhé, co jsem se spletl.
Z jazykozpytu: přechodník = klimakteriál
Jak nám synové povyrostli z nočníků, tak manželka zaujala k věci poměrně striktní postoj: když TAM nevytíráš, tak si sedni!
Libo počísti, díky Martine! 🤠 Pravda, coby kategorie 65+ sice zmíněné okolostojíčnosti veškery taky znám a ještě pamatuji, včetně situací, kdy i triko přes kalhoty spuštěné najednou bylo pohříchu příliš krátkým. Leč po krčmách, tavernách a restaurantech už lepé děvy a dámy nevláčívám, tak alespoň tu výhodu tu má, že nemusím cestou z klózetu někde nonšalantně popadnout reklamní prospekt či jídelní lístek a snažit se jím pokud možno nekřečovitě a nenápadně pozůstatky té pověstné poslední kapky zakrývat (stejně ta snaha o nenápadnost a nonšalanci bývala prdlačky platna). A tak k tématu už jen přičiním, že ještě i dnes jsem po… Číst vice »
Oblast opytlí:)))
Dík! Anžto pakli pobavilo či potěšilo, oučel byl splněnej.
🤠
Jojo:));)
Pomněte 5. Newtonův zákon: Ať klepeš jak klepeš, poslední kapka je stejně do kalhot.
Často jsem přemýšlel, jak by podobnou situaci řešil odborník na bonton, pan Špaček. Já jednou podobnou nehodu řešil tím, že jsem při návratu ke stolu okamžitě zavolal číšníka a vztekal jsem se, co že to mají za kohoutky u umývadel, že mě to celého obhodilo, jak voda vyprskla. Číšník se ale ukázal jako znalý a moudrý muž a okamžitě reagoval slovy, že o problému vědí a že vina je na straně instalatérů, kteří jsou líní a stále nepřišli. Z vteřinové výměny pohledů bylo jasné, že on věděl že můj problém nezpůsobila voda a já zase pochopil, že nejsem na světě… Číst vice »
Měli jsme na škole pana docenta…a vypadá to, že ač si na instalatéry 5 let jistě urputně stěžoval, za celých těch pět járů na tu katedru ne a ne přijít a opravit to:)))
I kdyby to Martin v tomhle blogisku neuvedl, stejně si to pamatuju. Další důvod, proč je tak půvabno při sprchováhí hadicí na trávníku čurat hambatý.
🍀